Za deset let přibylo nemocných o třetinu
Počet lidí s vážným onemocněním srdce a cév vzrostl za poslední dekádu přibližně o třetinu. Patří mezi ně lidé se srdečním selháním, po infarktu nebo mrtvici či pacienti s implantovaným kardiostimulátorem. Podle odhadů však může být do roku 2040 nemocných dalších 200 tisíc. Výhled do roku 2050 pak počítá až s milionem pacientů. Důvodem není pouze stárnutí populace. Moderní medicína dokáže prodloužit život i lidem s velmi závažnými diagnózami, kteří by dříve měli podstatně horší vyhlídky.
Jen samotné srdeční selhání má v Česku jako diagnózu zhruba 400 tisíc lidí. Přibližně 60 tisíc z nich je mladších 65 let. Problém tedy zdaleka není pouze záležitostí seniorů.
Praktici nově hledají skryté problémy
Od letošního roku mohou praktičtí lékaři u rizikových pacientů využívat vyšetření krve na hodnotu NT-proBNP. Jde o biomarker, který může upozornit na srdeční selhání ještě v době, kdy nejsou jeho projevy výrazné. Pokud výsledek ukáže podezření na onemocnění, následuje specializované vyšetření.
Vyšetření se podle nových pravidel provádí u lidí s alespoň dvěma rizikovými faktory od 50 let, případně u pacientů s jedním rizikovým faktorem od 60 let, a následně ve dvouletých intervalech. Mezi rizika patří například vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita, chronické onemocnění ledvin nebo některé rizikové faktory aterosklerózy.
Tři úrovně péče mají spolupracovat
Pacient se srdečním onemocněním může podle závažnosti svého stavu potřebovat praktického lékaře, ambulantního specialistu nebo specializované kardiocentrum. Právě hranice mezi jednotlivými úrovněmi chce odborná společnost lépe nastavit.
Praktici mohou převzít část péče o stabilizované pacienty a u některých léků se již rozšířily jejich možnosti preskripce. Naopak člověk, jehož stav se začne zhoršovat, by se měl ke kardiologovi dostat co nejrychleji.
Cílem není posílat každého pacienta do centra, ale zajistit, aby každý dostal tak intenzivní péči, jakou skutečně potřebuje. Odborníci zároveň upozorňují na nutnost jasných pravidel pro předávání pacientů mezi jednotlivými pracovišti.
Mohlo by vás zajímat
Náklady se mohou téměř zdvojnásobit
Rostoucí počet pacientů znamená také větší zatížení zdravotního a sociálního systému. Náklady spojené s péčí se dnes pohybují kolem 66 miliard korun ročně. Pokud se trend nezmění, mohou při započtení inflace vzrůst až na 128 miliard korun.
Prevence proto nemá být jen způsobem, jak předcházet komplikacím u jednotlivých pacientů. Má také pomoci omezit počet hospitalizací a zabránit tomu, aby se lidé dostávali k léčbě až v pokročilé fázi onemocnění.
Pomoci má i lepší rozmístění defibrilátorů
Ministerstvo zdravotnictví chce současně posílit první pomoc při náhlé zástavě srdce. V Česku je téměř 6000 automatických externích defibrilátorů, jejich rozmístění ale nemá jednotná pravidla. Resort proto připravuje projekt, který by měl určit, kde by přístroje měly být dostupné, a sjednotit pravidla jejich používání.
Při náhlém kolapsu přitom rozhodují minuty. Po zavolání záchranné služby je zásadní nepřerušovaná masáž srdce a co nejrychlejší použití dostupného defibrilátoru. Nejbližší pomáhá najít také aplikace Záchranka. Téměř polovina lidí se však podle dosavadních zjištění stále mylně domnívá, že automatický defibrilátor smí použít pouze zdravotník.
Rozhodne prevence i rozdělení péče
České zdravotnictví tak čeká dvojí úkol. Odhalovat srdeční onemocnění co nejdříve a současně nastavit péči tak, aby kardiologická centra nebyla zahlcena pacienty, jejichž stav lze bezpečně sledovat jinde.
Nový screening má první část problému řešit už v ordinacích praktiků. Do budoucna ale bude stejně důležité, aby mezi praktiky, ambulantními specialisty a kardiocentry fungovalo rychlé předávání informací i pacientů. Právě na tom bude záviset, zda se podaří rostoucí počet nemocných zvládnout bez dalšího výrazného tlaku na kapacity a rozpočty zdravotního systému.
