I na potravinách lze mít „závislost“
Podle rozsáhlého výzkumu analyzujícího stovky studií ze 36 různých zemí a jeho výsledky vztahujícími se na západní země civilizovaného světa, tedy i Českou republiku, má svět nový problém. Vysoce průmyslově zpracované potraviny, které nejenže zrovna neprospívají zdraví, ale mohou se stát i návykovými. Ostatně, shromážděná data poukázala na to, že je na nich závislých přibližně 14 % dospělých, a dokonce i 12 % dětí. Jedná se však spíše o odborný odhad, protože závislost na jídle minimálně prozatím není oficiální diagnózou (to by ale výzkumníci do budoucna rádi změnili). A jak se tato „závislost“ projevuje? Lidé jídlo nadužívají a ztrácejí kontrolu nad jeho konzumovaným množstvím. Typické jsou pak i různé intenzivní chutě, ale i abstinenční příznaky příp. konzumace potravin navzdory obezitě ad.
Podle nutriční epidemioložky ze 3. LF UK, Elišky Selinger, pak existují hned dvě teorie týkající se toho, v čem by toto potraviny mohly být pro člověka škodlivé. Dle první z nich je to kvůli živinám, které obsahují – jsou totiž velmi bohaté na sůl, cukr či nasycené mastné tuky – a jejich konzumace je ve vyšším množství spojena s rozvojem určitých nemocí. Druhá teorie pak říká, že tím, co nám škodí, je postup, jak jsou tyto potraviny vyráběny, a to včetně kombinací aditiv. Příp. se tyto efekty mohou kombinovat. Ať už je to jakkoliv, v důsledku těchto potravin sníme více, než bychom chtěli a samozřejmě než je zdrávo. Faktem totiž je, že vysoce průmyslově zpracované potraviny jsou v podstatě úmyslně vyráběny tak, aby nám velmi chutnaly a bylo tak pro nás těžké přestat je jíst.
Jak poznat vysoce průmyslově zpracované potraviny?
Mohou to být čokoládové tyčinky, pizza, chipsy, jídlo z fastfoodu a mnoho dalšího – přesně to jsou vysoce průmyslově zpracované potraviny. A údajně si na nich lze vybudovat stejně silnou závislosti jako třeba na drogách nebo nikotinu. Jak ale při nákupu zjistit, zda konkrétní potravina je, či není z tohoto škodlivého ranku? „Když se podíváme na tu potravinu a její složení, tak obsahuje věci, které v kuchyni běžně nemáme a ani si je nemůžeme koupit – a k jejich výrobě bychom potřebovali speciální postupy, které doma nejsou možné,“ vysvětlila také Selinger. Dodala také, že obvykle tyto potraviny mají na svých etiketách dlouhý seznam ingrediencí.
Pravdou přitom je, že spotřeba těchto potravin celosvětově roste – a jejich popularita je taková, že v některých zemích tvoří až polovinu stravy běžného člověka. Podle vědců by však ve zvrácení tohoto nebezpečného trendu mohlo pomoci právě označení vybraných potravin jako návykových. Díky tomu by se pak mohl zlepšit i celkový zdravotní stav populace.
