Inflace klesne?
Poslední dva roky byly ve znamení velmi vysoké inflace, a to i ve dvouciferných hodnotách. K nadcházejícímu roku se tedy upínají mnohé naděje, a to nejen na pokles cen na trhu, ale také úrokových sazeb. Jenže situace není tak snadná, jak se zdálo – a zrovna extrémní zlevňování na programu nebude. Zdraží totiž jak energie (regulovaná složka), tak i vodné a stočné (kvůli přesunu do vyšší daňové sazby z 10 na 12 %). Jak k přecenění přistoupí obchodníci, se ukáže v průběhu ledna.
Přímo pokles cen lze ale čekat jen stěží. Na druhou stranu by dle některých růst cen neměl být tak významný, jak již někteří avizovali, protože klesla poptávka. „Stále jsou tu velká inflační očekávání mezi firmami, jsou ovlivněna vývojem posledních dvou let. S tím jsou spojeny tlaky na mzdy a ceny energií, na druhou stranu inflační tlaky odeznívají a s tím velmi slabá poptávka neumožňuje firmám zvyšovat ceny,“ vysvětlil tak Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy. O tom, jak ceny porostou, pak dle ekonomů mohou rozhodnout i sami spotřebitelé. Když jasně ukáží, že za dané ceny nechtějí kupovat, obchodníci budou muset ceny upravit. Naopak pokud poptávka přetrvá i po dražším zboží, důvod ke zlevňování nebude.
Nižší základní úrokové sazby v nedohlednu
Samozřejmě, že s klesající inflací by mohl poklesnout i základní úrok ČNB. V případě, že by klesal pod 5 %, dle analytiků by mohly začít zlevňovat i půjčky a hypotéky (na druhou stranu by ale začaly klesat výnosy ze spoření). I když ale guvernér ČNB, Aleš Michl, ještě nedávno hovořil o tom, že by základní úroková sazba měla v příštím roce klesnout pod 3 %, v závěru roku tuto predikci korigoval. „Bankovní rada nadále spatřuje ve výhledu na příští roky proinflační rizika, proto považuje za nezbytné vytrvat v přísné měnové politice a přistupovat opatrně k dalšímu případnému snižování sazeb,“ uvedl.
Dle původní prognózy ČNB by přitom sazba měla již ve druhém kvartále klesnout na 4,2 % a ve čtvrtém na 3,4 %. Podle Michla to ale tak rychle nejspíše nepůjde. „Trajektorie úrokových sazeb bude v nadcházejících čtvrtletích výše oproti základnímu scénáři stávající prognózy,“ uvedl. Ke snížení základní úrokové sazby přitom bankovní rada přistoupila po dlouhém roce a půl v prosinci minulého roku, ovšem snížení bylo minimální – pouze o čtvrt procentního bodu. Zda bude následovat další snížení, se bude odvíjet právě od dalšího zdražování na počátku roku. ČNB přitom předpokládá, že inflace by měla v roce 2024 klesnout ke 2% cíli. S prognózou ale mnozí odborníci a ani podnikatelé nesouhlasí a myslí si, že čísla budou vyšší. Jen pokud by inflace nějak propastně klesla, mohly by dle analytiků přijít ze strany ČNB i větší kroky v rovině úprav základní úrokové sazby. Ta by pak skutečně mohla během příštího roku klesnout k cca 4-5 %.
