V den 51. výročí jeho úmrtí se do Dýšiny sjeli na pietní akt zástupci Armády České republiky i příbuzní. Generál Eret spolupracoval například s generálem Pattonem, prezidentem T. G. Masarykem, Edvardem Benešem nebo Emilem Háchou. Komunisté jej později chtěli zatknout, generál proto emigroval do USA, kde v roce 1973 zemřel. Jeho ostatky byly tajně převezeny do rodinné hrobky.
Generál Josef Eret byl výjimečnou osobností. Jeho vojenská kariéra začala mobilizací v roce 1914. V dubnu roku 1918 vstoupil do tehdejšího 31. čs. střeleckého pluku italských legií, později působil ve Vojenské kanceláři prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, intenzivně spolupracoval s Edvardem Benešem a následně s Emilem Háchou, především v charitativní činnosti ve prospěch rodin, jejichž živitelé pracovali v ilegalitě, byli zatčeni nebo nuceni uprchnout za hranice.
Právě spolupráce s Edvardem Benešem byla trnem v oku jak nacistům, tak později komunistům. V roce 1945 společně s pplk. generálního štábu Františkem Bürgerem připravoval Pražské povstání a v oblasti Praha-Západ se stal velitelem pluku Revolučních gard. Úzce také spolupracoval s generálem Pattonem.
Český důstojník zemřel ve Washingtonu
V roce 1947 byl ustanoven přednostou vojenského oddělení vyslanectví tehdejšího Československa ve Vídni. Na jaře 1948 generál opouští své působiště na základě varování, že bude zatčen komunisty. S manželkou proto emigruje a následuje ho také dcera s rodinou. Jejich cílovou destinací se staly Spojené státy americké. Generál Eret v odbojové činnosti pokračoval i nadále. 15. března roku 1973 umírá ve Washingtonu, jeho ostatky jsou tajně transportovány zpět do vlasti a za účasti jeho manželky a úzkého rodinného kruhu byly uloženy do hrobu.
