Rekvalifikace: trend, nebo nezbytnost?
Podle nejnovějších dat zveřejněných Úřadem práce zájem o rekvalifikační kurzy postupně narůstá. Jak naznačují údaje personálních agentur, nějakou formu profesního vzdělávání nebo přímo rekvalifikaci v minulém roce absolvovalo okolo 40 % zaměstnanců. A jak přiblížila prezidentka Asociace personálních služeb, Jaroslava Rezlerová, počet rekvalifikovaných za celou republiku v posledním sledovaném období narostl téměř o polovinu. Na druhou stranu, minimálně zatím se nejedná o čísla, která by bylo namístě významně oslavovat. „Celoevropským pohledem je 40 % rekvalifikovaných poměrně průměrný výsledek. Švédsko a Nizozemsko je na 54 %, Maďarsko a Slovensko na 48 %,“ objasnil ředitel jedné z personálních agentur, Martin Jánský.
Nejčastější důvody pro rekvalifikaci pak obvykle souvisí s nutností změnit obor – např. když firmy z důvodu technologických změn propouštějí. „Myslím, že česká společnost obecně začíná být poučenější. Hodně se mluví o zaměstnávání a trhu práce, lidé se o tu problematiku více zajímají. A jsou si čím dál více vědomi, že bez rekvalifikací už to nepůjde, protože dávno neplatí, že jedna práce na velkou část kariéry stačí,“ objasnila také Rezlerová. Dle jejích slov ale také „pozitivní příklady táhnou a povzbuzují“. Minimálně mladší generace si je ale nutnosti vzdělávání po celý život již vědoma. Silnou skupinu mezi zájemci o rekvalifikace pak tvoří také ženy, které se plánují vrátit na trh práce po mateřské dovolené.
Zvyšování digitálních dovedností
Stejně tak, jako se zvyšuje zájem o rekvalifikace obecně, roste také zájem o zmiňované posilování digitálních dovedností. Přesto právě v této oblasti jsou ještě určité rezervy. „Především starší generace mají stále jisté obavy z digitálního vzdělávání, možná se k němu pojí i určité předsudky a také přetrvávající mýty,“ dodala Rezlerová.
Konkrétně na kurzy určené k posilování digitálních dovedností přitom stát docela hojně přispívá, nebo je dokonce celé hradí, a to za využití evropských financí na tento účel určených. Konkrétně se jedná o 5,5 miliardy. Dle dat Úřadu práce roste zájem o kurzy zaměřující se na tvorbu webových stránek, provádění datových analýz, ale také práci s účetními programy či použití umělé inteligence v praxi. Z finančních prostředků z Evropské unie vyčleněných na digitální vzdělávání bylo zatím ovšem vyčerpáno jen minimum peněz, konkrétně pak 0,5 mld. Peníze jsou přitom k dispozici jen do září příštího roku. „Na jednoho člověka to vychází na 50 tisíc. Čekáme, že ještě proškolíme přes 110 tisíc lidí. Průměrný kurz stojí 10–12 tisíc, takže každý zájemce může kurzů absolvovat i více,“ shrnul generální ředitel Úřadu práce, Daniel Krištof.
Přehled vzdělávacích kurzů a rekvalifikací je možné naleznout na webových stránkách Úřadu práce. V nabídce jsou jich stovky a jsou určeny všem – jak nezaměstnaným, tak i zaměstnancům.
