Přidat jen někomu a málo?
V rámci probíhajících diskusí proti sobě de facto stojí dva přístupy. Na jedné straně ministr práce a sociálních věcí prosazuje navýšení platů jen u vybraných profesí (těm, kterým nejvíce ubrala inflace), a to o cca 7-10 %, a to v září. Na straně druhé pak stojí odbory, které požadují navýšení 15% všem, a to nejen v září, ale i v lednu následujícího roku. Celá diskuse se tak točí víceméně o hledání kompromisu přijatelného pro všechny zainteresované strany. Včerejší jednání však zatím konkrétní výsledek nepřineslo. „Dohodli jsme se, že definitivně rozhodneme až za měsíc, a to vzhledem k výsledkům hospodaření státu. Pokud ke zvýšení od září dojde, týkalo by se jen vybraných skupin zaměstnanců,“ uvedl tak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Faktem přitom je, že hledání kompromisu o tom, jak a komu by mohly platy růst, je poměrně komplikované. Jurečka tvrdí, že vzhledem ke stavu státního rozpočtu jednoduše nejenže není možné, aby přidáno dostali všichni, ale navíc že na požadovaný 15% růst nejsou ve státní kase peníze. To ostatně potvrdil i ekonom David Marek. „Dosavadní vývoj ukazuje, že rozpočet je na dráze k tomu, aby dosáhl plánovaného schodku. Takže pokud nevzniknou nějaké dodatečné úspory, žádný velký prostor na zvyšování výdajů, a to včetně těch na platy, tu nebude,“ shrnul. Opozice však s Jurečkovými návrhy nesouhlasí. „Je to absolutně nedostatečné, dle propočtu by to zvýšení mělo být o 15 %,“ uvedl tak v dané souvislosti předseda SPD, Tomio Okamura
Proč je zvýšení třeba
Dle před pár dny zveřejněné analýzy ministerstva práce a sociálních věcí klesly v předešlých 5 letech reálné příjmy vybraných státních zaměstnanců přibližně o pětinu. Nejvyšší poklesy byly zaznamenány v případě školních kuchařek, úředníků, zaměstnanců v kulturní sféře. Reálně ale platy v tomtéž období klesaly i dalším lidem pracujícím ve veřejném sektoru – sestrám, učitelům, lékařům i sociálním pracovníkům.
Se zvýšením platů vybraných zaměstnanců přitom již i před včerejším jednáním souhlasila i část zaměstnavatelů. Ostatně, dle zmiňované analýzy na 138 tisíc lidí pobírá méně peněž, než činí minimální mzda. Na plošné navýšení platů ale prostředky aktuálně nejsou. A např. sociální pracovníci nebo učitelé by se přidání mohli dočkat nejdříve od ledna 2025. „Právě veřejná správa, zejména školství, jsou na tom nejhůře ze všech odvětví. Ve školství dokonce stále ještě dochází k poklesu reálných mezd,“ dodal ale David Marek s tím, že pokud chce mít stát kvalitní zaměstnance, bez zvyšování platů to nepůjde. Poukázal ale zároveň na to, že uvažované zvýšení platů jen vybraným skupinám zaměstnanců je víceméně jen krátkodobé řešení. „Je potřeba soustředit se na to, aby systém odměňování byl více navázán na výkon, tedy nastavit systém více podobný tomu, jak je to ve sféře soukromé,“ shrnul s tím, že provedení podobných změn je však během na dlouhou trať.
