Historická cenová maxima
O tom, že káva by se mohla brzy stát velmi drahou komoditou, se již nějakou dobu hovoří – právě v souvislosti s proměnami klimatu. Nyní se však teorie stává žitou praxí. Cena kávy totiž trhá rekordy a na burze stojí nejvíc v historii. To se samozřejmě brzy promítne také do cen v kavárnách (dle odhadů si během letoška zákazníci připlatí cca 5 Kč za šálek), ale i cen zrnkové a mleté kávy na pultech obchodů. Ostatně, k rapidnímu růstu cen kávy došlo již v minulém roce. Zatímco na počátku roku 2024 začínala cena kilogramu kávy typu Arabica na 189 korunách, na konci roku vystoupala až ke 370 korunám za kilogram. A bohužel tento cenový růst bude dle odborníků nadále pokračovat, a to i v řádech desítek procent v maloobchodní síti. A to proto, že Brazílie a Vietnam, tedy země, které se na produkci kávy specializují, čelí nepříznivému počasí, kvůli němuž je část úrody znehodnocena.
Kromě kávy lze ale čekat další cenový růst v případě čokolády a dalších čokoládových produktů. Situace na trhu s kakaovými boby je totiž obdobná jako v případě kávy. Také čokoláda přitom dle dat Českého statistického úřadu zdražovala již během loňska. V průměru se jednalo o cenový růst o 10 Kč/100 g, kdy zákazníci na konci roku za 100 g čokolády platili již 35 Kč (místo původních 25 Kč).
Vysoké ceny drží
Jak uvádí přehledové statistiky ČSÚ, zdaleka zatím nedošlo ani k očekávanému poklesu cen potravin, které radikálně zdražily koncem minulého roku. Devět ze třinácti sledovaných položek dokonce ještě podražilo. Nejvíce pak mouka, ačkoliv její cena je nyní stále meziročně nižší. Na velmi vysokých cenových hladinách se stále drží i ceny másla a vajec. Předloni byly navíc jejich ceny cca o 37 % nižší. Jak praxe ukazuje, právě dražší potraviny již zákazníci za plné ceny kupují naprosto minimálně, k nákupu spíš využívají slevové akce, příp. věrnostní (klubové) ceny, které lze čerpat díky aplikacím v mobilních telefonech.
Slevy (ne) pro každého?
Právě v souvislosti s věrnostními aplikacemi se v poslední době ozývají také hlasy, že tento systém diskriminuje seniory. Někteří z nich mají s užitím moderních technologií problémy. „Senioři se s použitím aplikací vypořádávají hůře. Tuto praxi obchodníků považují za digitální diskriminaci,“ shrnula za Radu seniorů její předsedkyně Lenka Desatová. Souvisejícími podněty se ale minimálně zatím žádné kompetentní orgány nezabývají, jelikož z hlediska ochrany spotřebitele se nejedná o diskriminační praxi. Většina zákazníků údajně již dnes chytrý telefon má.
