Sezóna skončila, práce ubývá
Na úřadech práce bylo ke konci října registrováno více než 340 tisíc uchazečů, tedy přibližně o dva a půl tisíce více než o měsíc dříve. Počet volných pracovních míst naopak klesl pod 94 tisíc, takže na jedno místo nyní připadají v průměru tři až čtyři zájemci. Nejnižší nezaměstnanost zůstává tradičně v Praze, kde je zároveň nejširší nabídka pozic. Naopak nejvíce lidí bez práce je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, přičemž nezaměstnanost v okresech Karviná a Most se dlouhodobě pohybuje kolem hranice deseti procent.
Podle ekonomů je nárůst nezaměstnanosti přirozeným sezónním výkyvem, který souvisí s koncem venkovních a stavebních prací. Situace se ale může dále zhoršovat, protože některé firmy v průmyslu omezují výrobu a hůře hledají nové zakázky. Odborníci zároveň poukazují na disproporce mezi nabídkou a poptávkou a upozorňují, že absolvování rekvalifikačních kurzů se pro mnohé brzy stane nezbytným.
Rekvalifikace jako šance na nový začátek
Rekvalifikace by měly pomoci lidem, kteří ztratili práci nebo chtějí změnit profesi. „Vyčlenili jsme v letošním roce na rekvalifikace téměř dvě miliardy korun, ale do budoucna je nevyhnutelné, abychom tuto podporu více hradili i ze státního rozpočtu,“ uvedla pro ČT ředitelka odboru zaměstnanosti Úřadu práce Kateřina Budínová.
Faktem přitom je, že lidé ekonomicky aktivní se budou muset připravit na změny na pracovním trhu. Analytici odhadují, že v příštích pěti letech bude muset profesi změnit nebo si doplnit vzdělání až milion lidí. Zásadní roli bude hrát digitalizace a rozvoj umělé inteligence. „Nezbytné budou digitální dovednosti, dopad AI je obrovský hlavně na kancelářské činnosti,“ shrnují odborníci. Automatizace podle nich promění také průmysl, kde ubývá rutinní manuální práce a roste potřeba technicky vzdělaných pracovníků.
Rekvalifikační kurzy se i proto plní rychleji než v minulosti a zájem o ně mají nejen uchazeči o práci, ale i úředníci nebo lidé, kteří se chtějí ve své profesi posunout dál. Část zájemců si školení hradí sama, ostatní mohou využít podporu úřadu práce nebo evropské dotace.
Nová forma vzdělávání: mikrocertifikáty
Zvyšování kvalifikace už zdaleka nemusí být jen záležitostí rozsáhlých kurzů. Stále větší popularitu získávají tzv. mikrocertifikáty – krátké specializované kurzy, které potvrzují konkrétní znalosti a dovednosti. Průkopníkem tohoto přístupu je Karlova univerzita, která nabízí desítky mikrocertifikátů – od právnického minima přes tlumočení až po programování či práci s daty. Podle odborníků se přitom průběžné vzdělávání v práci stává nutností. „Aby člověk zůstal na trhu práce relevantní, musí se průběžně učit. Nejde jen o udržení zaměstnání – nové znalosti mohou přinést i povýšení nebo zvýšení příjmu,“ shodují se experti.
Stát chce podporu udržet i po skončení dotací
Současné rekvalifikační programy financuje zčásti Národní plán obnovy, ten se však chýlí ke konci. Ministerstvo práce proto plánuje, že v příštím roce zachová podporu rekvalifikací i z vlastních zdrojů. Obnovit by se měly také oblíbené kurzy digitálního vzdělávání, které cílí na zaměstnance všech věkových kategorií.
