Pražský magistrát se snaží rozplést složitou historii v kauze zneužití výhodného pronájmu prostor v Daňkově paláci v Opletalově ulici v Praze 1, aby s nimi mohl naložit smysluplněji. Původně, ještě během působení primátorky Adriany Krnáčové, totiž hlavní město pronajímalo místnosti na této adrese Nadačnímu fondu pro podporu Tradiční čínské medicíny a alternativ. „Šlo o tehdy aktuální politiku sbližování se s Čínou. Výše nájmu přitom byla výrazně nižší, než je v místě obvyklé,“ tvrdí pražský radní pro majetek a transparentnost Adam Zábranský.
Z podpory Číny podpora Ukrajiny
Místo bylinek, akupunktury a jiných součástí čínských léčebných tradic ale přišel už v prosinci 2021 šok. Změnil se totiž účel podnikání i samotný nájemce. „Z fondu na podporu čínské medicíny se stal fond zaměřující se na Ukrajinu, který si ponechal IČO původního nájemce, ale je spravován zcela jinými lidmi,“ popisuje Zábranský. Tento fond měl tedy na Praze 1 působit ještě před únorovým napadením Ukrajiny ze strany Ruska. „V prvních měsících po vypuknutí ruské agrese Integra sice pomáhala s výukou češtiny školákům, kteří z Ukrajiny dorazili, v poslední době ale žádnou takovou prospěšnou činnost v jí obsazených prostorách nevidíme. Částka, kterou nám přitom dluží na nájmu, činí více než 1 347 000 korun. Na výzvy k uhrazení fond nereagoval, museli jsme mu tedy nájemní smlouvu vypovědět,“ dodává Zábranský.
Jak hospodaří další „prospěšné“ organizace s městským majetkem?
Radnímu vadí jak fakt, že se v průběhu trvání nájmu změnil nájemce i předmět jeho působení, zatímco zvýhodněná nájemní smlouva zůstala v platnosti, tak i samotná otázka dalších činností fondu. Jeho zakladatel, ukrajinský podnikatel Boris Deket, totiž čelí řadě exekucí. Majetková komise hlavního města Prahy nyní projedná možnosti dalšího využití nebytových prostor v Daňkově paláci. Otázka transparentnosti hospodaření dalších organizací zaměřujících se nejen na podporu a pomoc Ukrajině a využívajících k tomu majetek města se však přímo nabízí.
