Stanice Českomoravská vyžaduje opravu především kvůli nevyhovujícímu stavu původního keramického obložení. To se v průběhu času projevilo jako nevhodné. Keramika se v kontaktu s vodou z průsaků smršťuje a roztahuje, a přestává tak fungovat nosný systém, který již neumožňuje výměnu obkladu bez jeho poškození. Bylo proto potřeba nahradit keramiku jiným materiálem. Dopravní podnik nakonec zvolil sklo ve spojení se smaltem. To bylo vybráno s ohledem na jednoduchost údržby, náklady, ale i výtvarnou tradici pražského metra. Sklo se totiž jako výtvarný prvek objevuje i v několika dalších stanicích trasy B, například na Karlově náměstí nebo Náměstí Republiky. „Stanice Českomoravská je díky svému složitému geologickému kontextu, ke kterému je nutné připočítat agresivní složení spodních vod, nelehký oříšek,“ vysvětluje Vladimír Brož, vystupující pod uměleckým jménem Vladimir 518, který zasedl v porotě soutěže o podobě stanice jako člen s poradním právem. „Přestože bychom za jiné situace asi podpořili odvážnější výtvarné i technologické řešení, případně se přimlouvali za precizní navrácení do původního stavu, v dané situaci je vítězný návrh optimálním kompromisem mezi historií místa, jeho kontextem a novým přístupem k věci,“ dodává Vladimir 518.
Nejde ale o jedinou změnu, které se stanice Českomoravská a její okolí v budoucnu dočká. Rekonstrukce stanice bude probíhat v koordinaci s rozvojovým projektem soukromého investora v oblasti, který bude navazovat na samotný vestibul. Soukromý developer proto zateplí nadzemní část vestibulu stanice, udělá nový obvodový plášť, a kromě jiného postaví nové toalety. Dopravní podnik bude modernizovat vnitřní části stanice (vestibulu i nástupiště), včetně výměny eskalátorů.
Vzduch je neviditelnou součástí cestování
Skleněné desky se speciálním rastrem coby výtvarné řešení obkladů stěn za kolejištěm a ve vstupním vestibulu zaujaly porotu z hlediska technologie výroby i toho, jak bude celá stanice po jejich použití vypadat. „Nová stanice Českomoravská bude skleněná a plná bublinek, na které můžeme pohlížet jak čistě esteticky, tak v environmentálních souvislostech významů vody a vzduchu ve vztahu k našim životům, průmyslové výrobě i péči o životní prostředí kolem nás,“ hodnotí vítězný návrh Tomáš Vaněk, výtvarník a vedoucí ateliéru AVU, který zasedl v nezávislé části poroty soutěže. „Mezi dvěma skly je zachycen vzduch, který proudí celým systémem metra a je svým způsobem neviditelnou a neoddělitelnou součástí podzemního systému cestování,“ vysvětluje svou inspiraci vítěz soutěže o podobu stanice, designér Maxim Velčovský.
