S rýmou a nachlazením si tělo poradí, když mu vytvoříte podmínky
Většina běžných virových respiračních infekcí, o kterých se mezi veřejností mluví jako o rýmě nebo nachlazení, odezní bez vážnějších komplikací. Organismus potřebuje především čas na zotavení. Pomoci může klidový režim, dostatek tekutin a podle potřeby také zvlhčování nosní sliznice například solným roztokem. V případě přetrvávající horečky, dušnosti nebo celkové výrazné únavy je na místě poradit se s lékařem.
Očkování řešte už na podzim
„Podstatně závažnějším onemocněním oproti běžným nachlazením je chřipka, která s sebou nese zdravotní riziko zejména pro malé děti, seniory a chronicky nemocné, může však být velmi zatěžující i pro zdravého dospělého. Vrchol jejího výskytu přichází v zimních měsících. Nejúčinnější prevencí je očkování. Vakcína se aplikuje každým rokem na podzim, vždy pro danou sezonu. Je to proto, že složení vakcíny se přizpůsobuje očekávaným variantám viru, které jsou v různých letech odlišné,“ popisuje MUDr. Marek Horák z Centra zdravotnických služeb Zdravotního ústavu Ostrava.
Očkování se objednává u praktického nebo dětského lékaře, případně u specializovaného očkujícího pracoviště. Největší množství vakcín je podáno obvykle od října do listopadu tak, aby pomohly ochránit co nejvíce lidí před očekávaným vrcholem epidemie. Ochrana před onemocněním se vytváří přibližně do dvou týdnů po aplikaci vakcíny. Lidé nad 65 let a další zákonem vyjmenované skupiny zdravotně oslabených a rizikových pojištěnců mají vakcínu plně hrazenou ze zdravotního pojištění, ostatní mohou u své pojišťovny požádat o příspěvek na prevenci.
Proočkovanost je stále nízká
V sezoně 2025/26 bylo z celkové populace v ČR proti chřipce očkováno 7,4 % lidí, což je rekordní počet, zároveň ale odborníci apelují na to, aby byla proočkovanost vyšší.
Data ministerstva zdravotnictví uvádějí za minulý podzim a zimu 2 miliony nákaz respiračními infekcemi, více než 34 tisíc hospitalizací a 3,5 tisíce úmrtí souvisejících s respiračními onemocněními. Ochranný účinek očkování je podle statistik prokázaný zejména u chronicky nemocných a seniorů.
Jak se chránit před chřipkou
Šíření infekcí pomáhají výrazně omezit tyto jednoduché kroky:
- Myslete na prevenci. Nejdůležitější je očkování proti chřipce. Pokud patříte k rizikovým skupinám, denně se setkáváte s velkým množstvím lidí nebo pracujete ve zdravotnictví, zvažte také očkování proti covidu-19, případně RS virům. Zejména starším lidem lze také doporučit vakcinaci proti pneumokokům, která je (stejně jako u chřipky) osobám nad 65 let hrazena pojišťovnou. O vhodnosti vakcíny se poraďte se svým lékařem.
- Větrejte, zejména v uzavřených prostorách. Ve špatně větraných prostorách se respirační infekce šíří snáze kvůli větší koncentraci lidí a infekčních částic. Nejen při kýchání a kašli, ale také při mluvení a dýchání se uvolňují infekční částice do vzduchu, kde se pak hromadí. Proto nedostatečné větrání zvyšuje riziko nákazy. Zároveň suchý vzduch v často přetopených místnostech vysušuje sliznice a oslabuje tak přirozenou bariéru proti virům a bakteriím.
- Myjte si ruce a nedotýkejte se zbytečně obličeje. Důkladná hygiena rukou je důležitá zejména po cestování veřejnou dopravou, pobytu na veřejných místech a před jídlem. Při kašli se doporučuje zakrýt si ústa spíš předloktím než dlaní, aby nedocházelo k dalšímu šíření mikroorganismů dotykem, podáním ruky a podobně.
- Pokud pociťujete příznaky infekce, omezte kontakty. Když máte horečku, kašel, rýmu nebo se necítíte dobře, zůstaňte raději doma. Nenavštěvujte například prarodiče nebo příbuzné či známé v nemocnici, kteří patří k rizikové skupině. Pokud je kontakt nutný, použijte respirátor.
- Nepodceňujte odpočinek a přetrvávající příznaky. Při onemocnění dopřejte tělu klid, odpočinek a dostatek tekutin. Pokud se stav zhoršuje, horečka přetrvává nebo se objeví dušnost či bolest na hrudi, vyhledejte lékařskou pomoc.
Antibiotika na viry neúčinkují
Je důležité rozlišovat mezi původci onemocnění, zda jde o viry nebo bakterie. Proti virovým infekcím antibiotika nepomohou, a proto nemá cenu je vyžadovat po lékaři. Antibiotika neléčí chřipku, covid-19 ani virové respirační infekce označované jako rýma či nachlazení.
Mohlo by vás zajímat
„Zbytečné nebo nesprávné užívání antibiotik navíc přispívá ke vzniku antibiotické rezistence. Bakterie si mohou postupně vytvářet odolnost vůči léčivům, která pak při skutečně potřebné léčbě nemusejí účinkovat tak dobře. Antibiotika mají své místo při léčbě některých bakteriálních infekcí, případně bakteriálních komplikací virového onemocnění. O jejich nasazení rozhoduje lékař,“ říká MUDr. Hana Zelená, Ph.D., vedoucí oddělení virologie centra klinických laboratoří Zdravotního ústavu v Ostravě.
Nejlepší ochranou během respirační sezony je kombinace dostupných preventivních opatření, vhodného očkování a ohleduplného chování. Pokud onemocníte, nepodceňujte odpočinek a při závažných nebo zhoršujících se příznacích se obraťte na lékaře.
