Zápisy dříve a přísnější odklady
Jednou z nejvýraznějších změn je přesun termínu zápisů do prvních tříd. Namísto dubna se budou konat už mezi lednem a únorem. Zároveň se zpřísňují pravidla pro odklady povinné školní docházky. Nově budou možné pouze ze závažných zdravotních důvodů, což podle ministerstva přispěje k větší stabilitě v přípravě škol a k jasnějšímu systému.
Do prvních tříd nyní nastoupilo necelých 118 tisíc dětí, což je zhruba o dva tisíce méně než loni. Celkem se na základních školách bude vzdělávat více než milion žáků. Na prvních stupních jejich počet mírně naroste, na druhých stupních naopak klesne zhruba o šest tisíc.
Silnější ročníky na univerzitách
Zatímco v mateřských a základních školách dětí ubývá, silnější populační ročníky nyní míří na vysoké školy. Univerzity proto plánují navýšit kapacity. Tento trend reflektuje i návrh státního rozpočtu, který počítá s větší podporou terciárního vzdělávání. Podle ministerstva to má zajistit kvalitnější přípravu absolventů a lepší reakci na potřeby trhu práce. „Byl bych rád, kdyby byla shoda na navýšení prostředků pro vysoké školy a pokrytí dalších pozic, jako jsou speciální pedagogové. Jedná se o jednotky miliard, maximálně deset,“ uvedl pro ČT ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Financování nepedagogických pracovníků přebírají obce a kraje
Významnou novinkou je i změna financování nepedagogických pracovníků – školníků, uklízeček či kuchařek. Od ledna 2026 přejde jejich vyplácení na obce a kraje. Stát jim na tyto účely pošle prostředky prostřednictvím daňových výnosů. Celkem půjde o 34 miliard korun, tedy o 1,5 miliardy více, než se původně počítalo.
Podle ministra Beka by měly peníze většině zřizovatelů postačit: „Některým zřizovatelům i peníze zbydou, pro jiné to ale může představovat problém,“ dodal. Faktem totiž je, že podmínky nejsou všude stejné. To, že nepedagogové už nebudou financováni ze stejného balíku jako učitelé, by ale údajně mělo prospět navyšování platů pedagogů.
Opoziční kritici však varují, že změna financování nepedagogů může prohloubit rozdíly mezi školami. „Rozdělovat výdaje na ty, které budou hrazeny z ministerstva, a ty, které budou zajišťovat zřizovatelé, není dobrý krok. Porostou rozdíly mezi školami a regiony, protože každý zřizovatel se k tomu postaví jinak,“ upozornila členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová (ANO).
Nově bude také možné posílit rozpočty škol, které vzdělávají více dětí z rodin s nižšími příjmy. Novela zároveň zajistí financování školních psychologů přímo ze státního rozpočtu.
Mohlo by vás zajímat
Středoškoláci a změny u maturit
Na středních školách se letos vzdělává přes 380 tisíc studentů, z nichž téměř 40 procent tvoří gymnazisté. Jejich počet postupně roste i díky uvolněné regulaci kapacit, kterou zavedlo ministerstvo. Dle ministra Beka na tuto situaci již zřizovatelé zareagovali a nabídka a poptávka by se v příštím školním roce lépe potkávat.
Novinkou je i možnost nahradit část maturitní zkoušky certifikátem. O tom, které zkoušky či osvědčení školy uznají – například z cizích jazyků nebo informatiky – rozhodnou ředitelé jednotlivých škol.
