AI ve středoškolské praxi
Nejčastěji středoškoláci využívají umělou inteligenci jako pomocníka při vysvětlování složitějšího učiva nebo při studiu cizích jazyků. Pomáhá jim také generovat nápady na projekty nebo kontrolovat a upravovat hotové úkoly. Právě rychlá dostupnost a schopnost AI reagovat na konkrétní dotazy z ní dělá nástroj, který si mladí lidé osvojili velmi rychle.
„Problém není umělá inteligence jako taková, ale to, jak ji studenti používají. Část ji využívá smysluplně, jiná část způsobem, který už je problematický. Otázkou je, jak na to dokáže vzdělávací systém reagovat,“ uvedl pro ČT Tomáš Lintner z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Studenti napřed, učitelé dohánějí
Podle výzkumu si studenti nové technologie osvojili výrazně rychleji než jejich vyučující. Zatímco část pedagogů AI aktivně zapojuje do výuky a vede žáky k jejímu efektivnímu a etickému využívání, jiní ji spíše odmítají nebo ignorují.
Rozdílný přístup se pak promítá i do praxe. Někteří učitelé například zadávají úkoly tak, aby s využitím AI počítaly, jiní její použití striktně zakazují. V praxi ale zákaz často nefunguje – studenti přiznávají, že nástroje umělé inteligence používají i tam, kde to není povoleno.
Odborníci proto upozorňují, že důležitější než zákazy je nastavení jasných pravidel a důraz na odpovědnost. „Student by si měl uvědomit, že i když mu výstup pomůže vytvořit umělá inteligence, zodpovědnost za něj nese on sám,“ doplnil Lintner.
Pomocník, který může brzdit učení
Zajímavým zjištěním studie je, že neexistuje přímá souvislost mezi frekvencí využívání AI a studijními výsledky. Klíčové je spíše to, jakým způsobem ji studenti používají. Problém nastává zejména tehdy, když se na AI spoléhají příliš a rezignují na vlastní pochopení učiva.
Část studentů se podle výzkumu soustředí spíše na to, jak správně formulovat zadání pro AI (tzv. prompty), než aby látce skutečně porozuměli. To může vést k povrchním znalostem a oslabení schopnosti samostatně přemýšlet.
Mohlo by vás zajímat
Rizika: deepfake i šikana
Výzkum se zaměřil i na problematické využití umělé inteligence. Přibližně pět procent studentů přiznalo, že AI využilo k tvorbě tzv. deepfake materiálů – tedy upravených videí, která mohou působit jako reálná. Takové technologie mohou být zneužity například k šikaně nebo manipulaci.
Podle odborníků jde o téma, které přesahuje školní prostředí a týká se celé společnosti. Moderní nástroje totiž umožňují vytvářet obsah, který je stále obtížnější odlišit od reality.
Školy čeká změna přístupu
Experti se shodují, že umělá inteligence ve vzdělávání zůstane a její význam bude dál růst. Už nyní ji denně využívá většina středoškoláků a v blízké době se podle odhadů stane prakticky univerzálním nástrojem.
Výzvou pro školy tak není její zákaz, ale schopnost naučit studenty pracovat s ní smysluplně. Důležitou roli bude hrát rozvoj kritického myšlení, digitální gramotnosti i povědomí o rizicích.
Cílem by podle odborníků mělo být vychovat generaci, která dokáže potenciál umělé inteligence využít, ale zároveň si bude uvědomovat její limity a možná úskalí.
