Dům na samotě
Gilmoreovi žili v Londýně, otec rodiny Frank však pracoval jako obchodní zástupce a právě z tohoto důvodu se museli přestěhovat do Sussexu. Shoreham bylo malé lázeňské městečko a vypadalo velmi poklidně. Dům, do kterého se Frank s manželkou Ann a devítiletým synem Scottem nastěhovali, stál o samotě na svahu kopce. Na jaře 1966 si jej začali zařizovat. Zpočátku nezaznamenali nic nezvyklého, jenom Ann se zdálo, že horní patro je nezvykle studené. Chlad vycházel především z místnosti určené jako Scottův pokojíček.
Tento chlad se jí nedařilo ze synova pokoje odstranit ani tehdy, když tam zapnula přenosný elektrický vyhřívač, což ji poněkud udivovalo. Ovšem syn byl nadšen nádherným výhledem z okna. Dalekohledem mohl pozorovat lodě daleko na otevřeném moři, navíc pod okny se mu popásalo velké stádo dobytka. Chlapec si navíc velmi rychle našel nové přátele ve městě.
Mohlo by vás zajímat
Podivná proměna
Ovšem na konci léta téhož roku, kdy se přistěhovali, se ukázalo, že Scott začíná trpět poruchami spánku. Ujišťoval je sice, že nemá žádné noční můry, přesto slýchávali, jak v noci vychází ze svého pokoje. Tvrdil, že ho něco budí, neuměl však přesně říci, co to je.
Po dvou měsících byli nešťastní rodiče nuceni konstatovat, že jejich syn prochází jakousi podivnou proměnou, něco s ním nebylo v pořádku. Začal být nervózní a choval se ustrašeně. Tentokrát přiznal, že ho sice trápí noční můra, ale není to prý během spánku. Kolem jeho postele měla procházet „dáma s holou hlavou“, která vždy zmizela oknem.
Gilmoreovi synovi dovolili, aby přespával v jejich ložnici, domnívali se totiž, že jej tak poznamenalo stěhování ze známého prostředí. Pravdou však bylo, že ráno vždy nacházeli okno v jeho ložnici otevřené, přestože si byli jisti, že ho večer zavřeli.
Smutná historie
Několik týdnů byl klid a Scott se tak vrátil do svého pokoje. Byl již prosinec, když manžele vzbudil výkřik. Vběhli k synovi do pokoje. Ten se třásl po celém těle a zíral na okno otevřené dokořán. Následujícího dne proto Frank vyhledal makléře, který mu dům prodával. Chtěl nějaké informace o předchozím majiteli. Makléř litoval, že manželům svého času zamlčel některé okolnosti, protože prý mu nepřipadaly důležité. Předchozí majitel byl vdovec a v domě žil se svou jedinou dcerou. Ta však ve dvaadvaceti letech onemocněla a musela se podrobit operaci mozku. Předtím jí byly oholeny její krásné vlasy, což prý nesla velmi těžce.
Po operaci strávila při rekonvalescenci několik měsíců ve své ložnici – stejném pokoji, jaký měl nyní Scott, protože taktéž jako on milovala ten výhled z okna. Došlo však k tragédii – vyklonila se příliš moc z okna, ztratila rovnováhu a zřítila se dolů. Pád nepřežila a její otec se s tím nikdy nevyrovnal. Raději dům prodal.
Gilmoreovi si byli jisti, že ducha ze svého domu nijak nedostanou, raději tedy nemovitost také prodali. Našli si jiné, „duchovně pokojné“ prostředí.
