Dnes je 27. 6. 2026 a svátek má Ladislav

Hliník, který měl pocházet z pravěku: Jak se zdá, šlo o další objev předmětu, který by neměl existovat

V roce 1974, asi dva kilometry východně od rumunského města Aiud, byly při zemních pracích objeveny dělníky v hloubce asi 10 metrů tři malé předměty. Dva z nich byly identifikovány rychle: šlo o kosterní pozůstatky mastodonta, který vymřel asi před milionem let.

Je přítomen hliník

Třetí předmět se však stal záhadou. Byl z kovu, asi 20 centimetrů dlouhý, asi 14 centimetrů široký a 7 centimetrů vysoký. Jeho klínovitý tvar vzdáleně připomínal kladiva nebo sekyry, ze dvou stran byl provrtán a na jednom konci byl jakýsi závěs, který tvarem vzdáleně připomínal lopatu bagru. Nejzajímavější však je to, že celý předmět byl vyroben z hliníku.

Reklama

V přírodě se hliník nevyskytuje v čisté formě, složité elektrochemické procesy, pomocí nichž je možné získat čistý hliník, jak jej známe, byly vyvinuty teprve v 19. století.

V archeologii je běžné, že se stáří nálezu odhaduje podle stáří současně nalezených předmětů, které se nacházejí v okolí nálezu a jejichž stáří je nesporné. V tomto případě to byly tedy pozůstatky mastodonta (slonu podobný chobotnatec), které spočívaly poblíž klínu z hliníku.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Zkoumalo se tedy přesné chemické složení klínu. Přišlo se na to, že slitina obsahuje 89% hliníku. Další zajímavostí bylo to, že povrch byl silně zoxidován, oxidace byla jeden milimetr silná, což znamená, že klín musel ležet v zemi hodně dlouho.

Cenný nález se ztratil

V roce 1992 vyšel v časopise Ancient Skies článek o tomto nálezu. Rumunský badatel Florin Gheorghita poukázal na to, že v současné době je vyloučené zjistit, kde se klín vůbec nachází. Navíc psal, že se podle něj jednalo o část podpůrné nohy mimozemského létajícího stroje, ulomené při přistávání.

Na stopu hliníkového klínu narazil ale spisovatel Michael Hesemann, který se v roce 1994 zdržoval poblíž rumunských hranic, v maďarském městě Debrecín. Přitom přijal nabídku na přednášku v Kluži, tedy v Sedmihradsku. Tam mu měl jeden posluchač říct, že hliníkový klín z Aiudu je uložen v místním Národním historickém muzeu. Hesemann v časopise Magazin 2000 slíbil, že v průběhu příštích týdnů bude zveřejňovat podrobnou zprávu o nálezu, takže se čekalo nějaké senzační odhalení, přesto již nebylo o celé záležitosti zveřejněno ani slovo.

A tak víme jen to, že milion let starý hliníkový klín je možná ukrytý před zraky veřejnosti v depozitáři muzea v Kluži. Teprve v říjnu 2008 se pokusil profesor Constantinescu vypátrat něco bližšího. Poslal oficiální dotaz na adresu vedení muzea, ale odpověď byla odmítavá, prý se v držení muzea žádný takový nález nenachází.

Otázky tak zůstávají dále bez odpovědi. Jak byl nález skutečně starý a k čemu sloužil? Jestliže se nejednalo o podvod, kdo by mohl být schopen před milionem let takový předmět vyrobit?

 

Doporučujeme

Revue

Bytosti z hlubin moří děsí i fascinují již po staletí

Bytosti z hlubin moří děsí i fascinují již po staletí

Mořské panny patří mezi nejznámější bytosti světových legend. Jsou jen produktem lidské fantazie, nebo se za nimi skrývají neznámí obyvatelé oceánů? Zprávy námořníků, rybářů i obyvatel pobřežních oblastí tuto otázku ...
Co se opravdu odehrává v naší hlavě? Tajemství vědomí a podvědomí

Co se opravdu odehrává v naší hlavě? Tajemství vědomí a podvědomí

Lidský mozek nepřetržitě zpracovává obrovské množství informací, z nichž si uvědomujeme jen nepatrnou část. Zatímco některé podněty proniknou do našeho vědomí, jiné zůstávají skryté v podvědomí a ovlivňují naše jednání, ...
Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Když archeologové v roce 1912 odkryli v egyptské Amarně bustu královny Nefertiti, našli dílo, které dodnes patří k nejslavnějším uměleckým pokladům starověku. Dokonale zachovalá tvář legendární panovnice fascinuje odborníky i ...
Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Na první pohled se zdají univerzitní kampusy důstojné a bezpečné. Ale co když jejich stěny skrývají temná tajemství? Od strašidelných pokojů přes stíny obětí až po přízraky studentů – některé ...
Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Piraňa červená patří mezi nejslavnější sladkovodní ryby světa. Její ostré zuby a pověst nemilosrdného zabijáka inspirovaly filmaře i spisovatele. Skutečnost je však o něco složitější. Přestože jde o schopného predátora, ...
Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Kdysi pulzovala životem, dnes v nich zní jen vítr a ozvěny minulosti. Města opuštěná lidmi, ale podle mnohých ne zcela prázdná. Katastrofy, války i lidská chamtivost z nich udělaly místa, ...
Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Proč neandrtálci, naši nejbližší příbuzní, zmizeli z povrchu Země, zatímco Homo sapiens ovládl svět? Vědci se už desítky let snaží rozluštit jednu z největších záhad lidských dějin. Nové genetické výzkumy ...
Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Austrálie je domovem mnoha nebezpečných tvorů a žije zde i nenápadný hmyz, který dokáže způsobit mimořádně bolestivé zranění. Mravenec býčí patří mezi největší a nejagresivnější mravence na světě. Jeho bodnutí ...
Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Na odlehlé farmě v americkém Tennessee se začátkem 19. století odehrávaly události, které dodnes patří k nejděsivějším případům paranormálních jevů v dějinách Spojených států. Neviditelná síla tahala lidi z postelí, ...
Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Dlouhá desetiletí platilo, že jednou poškozené mozkové buňky už lidské tělo nikdy nenahradí. Moderní výzkumy však ukázaly, že pravda je mnohem složitější. Mozek si totiž dokáže vytvářet nové neurony i ...
Reklama
Reklama
Reklama