Česko kritizuje rozdíly v cenách elektřiny
Premiér Babiš na jednání upozornil na výrazné rozdíly v cenách elektřiny mezi evropskými státy. Zatímco některé země podle něj platí za megawatthodinu zhruba 30 až 40 eur, v Česku se cena pohybuje kolem 160 eur. Takový rozdíl považuje za nespravedlivý a označuje jej za problém pro konkurenceschopnost české ekonomiky.
Vysoké ceny energií se promítají do nákladů firem, které pak obtížněji soupeří s konkurenty mimo Evropskou unii. Pro Česko, jehož ekonomika je silně navázaná na průmysl, jde o citlivé téma. Dražší elektřina a plyn se navíc mohou postupně promítat do cen výrobků a služeb i do hospodaření domácností.
Babiš zároveň kritizuje vývoj cen emisních povolenek. Podle něj jejich cena neodpovídá původním předpokladům a prostor na trhu využívají také spekulanti. „Je toho málo, cena jde nahoru, někdo tu vydělává miliardy na úkor evropského průmyslu,“ prohlásil premiér.
Emisní povolenky rozdělují unijní lídry
Česká vláda chce změnit především systém ETS II, který má rozšířit zpoplatnění emisí na paliva používaná v silniční dopravě a při vytápění budov. Jeho spuštění se nyní plánuje od roku 2028. Česko prosazuje odklad nejméně do roku 2030 a požaduje také úpravy pravidel pro průmysl a energetiku.
Babiš se na společném postupu dohodl s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Česko-italský návrh počítá mimo jiné s využitím rezervy emisních povolenek ke zmírnění cenových výkyvů. Podpora pro zásadní zásah do celého systému ale v Unii není dostatečná, a proto se hledají i dílčí opatření.
Na nutnost rychlejší reakce upozorňuje také místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Jedno velmi důležité opatření by bylo nějakým způsobem zpomalit start ETS II, případně uvolnit další dodatečné emisní povolenky v rámci ETS I, protože to je to, co nám zdražuje energie v Česku,“ uvedl.
Systém ETS I se vztahuje především na energetiku a průmyslové provozy, zatímco ETS II má zasáhnout další oblasti, zejména vytápění a silniční dopravu. Změny proto mohou mít odlišné dopady na jednotlivá odvětví. Část členských států podporuje úpravy pravidel, jiné země naopak zdůrazňují, že emisní obchodování má motivovat k čistším technologiím a investicím do energetické transformace.
Mohlo by vás zajímat
Elektřina i plyn prudce zdražují
Debatu o emisních povolenkách zesiluje vývoj na energetických trzích. Po eskalaci konfliktu na Blízkém východě ceny energií výrazně vzrostly. Podle dostupných údajů se cena elektřiny, která se na začátku roku obchodovala přibližně za 90 eur za megawatthodinu, nyní pohybuje lehce nad 150 eury. To představuje nárůst zhruba o dvě třetiny.
Ještě výrazněji zdražil zemní plyn. Z lednových cen pod 30 eur za megawatthodinu se dostal nad 85 eur, tedy téměř na trojnásobek. Vyšší ceny plynu přitom mohou zvyšovat náklady na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách. Jejich provozovatelé zároveň musí zvažovat, zda se výroba při aktuálních cenách paliva a elektřiny vůbec vyplatí.
Brusel chce odložit také pravidla pro metan
Vedle emisních povolenek se řeší i další předpisy spojené s fosilními palivy. Evropská komise navrhla o rok odložit některé požadavky na vykazování emisí metanu u dovážené ropy, plynu a uhlí. Příslušná pravidla se měla začít uplatňovat od roku 2027, nově by se jejich nástup posunul na rok 2028.
Česká vláda požadovala delší odklad, až o tři roky. Podle zastánců změn by dodavatelé měli dostat více času na přípravu a nové povinnosti by v době narušených dodávek neměly dál komplikovat přístup k energetickým surovinám. Návrh Komise ale zatím není definitivní: musí projít unijním schvalováním. Odklad se navíc týká konkrétních povinností spojených s vykazováním, nikoli zrušení celého systému snižování emisí metanu.
Na stole je i rozpočet a konkurenceschopnost Evropy
Drahé energie nejsou jediným bodem jednání Evropské rady. Prezidenti a premiéři řeší také dlouhodobý rozpočet EU na roky 2028 až 2034, migraci, bezpečnost a pokračující podporu Ukrajiny. Právě konkurenceschopnost evropské ekonomiky se prolíná s debatou o energetice: vysoké náklady mohou oslabovat průmyslovou výrobu a motivovat podniky k přesunu investic mimo Evropu.
Pro Česko bude důležité, zda se podaří získat podporu pro změny emisních pravidel a jaká konkrétní opatření Unie nabídne na zmírnění dopadů současného zdražování. Zatímco Česko žádá úpravy povolenek a odklady některých povinností, mezi unijními státy přetrvávají rozdíly v tom, jak rychle a jakými prostředky mají na energetickou krizi reagovat.
