Proč ústřičná
Hlíva ústřičná byla pojmenována podle svého vzhledu, kterým připomíná ústřice. Roste od počátku podzimu až do zimy, a to na živých či odumřelých kmenech listnatých stromů. Jedná se o tzv. dřevokaznou houbu. Narazíte na ni většinou na vrbách, ořešácích, jeřabinách, bucích, topolech či břízách. Na jehličnanech ji zpravidla nenajdete. Má ráda stinná místa, např. údolí říček, lesy mezi skalami. Tato houba je rozšířená po celém světě. Najdete ji jak v mírném pásmu, tak i v subtropických lesích.
Hlívě se v kuchyni meze nekladou
Hlíva ústřičná má velmi jemnou chuť. Její použití v kuchyni je skutečně všestranné. Můžete ji nejen vařit, smažit či zapékat, ale i udit. V Rusku ji dokonce konzumují zkvašenou jako zkvašené zelí. Když ji nakrájíte na proužky, připomíná silně dršťky. Skvěle se také hodí na guláš. Lze ji rovněž použít do salátů či na špízy. Snad jediné místo, kde ji nevyužijete, jsou sladké dorty.
Hlíva jako všestranné léčivo
Je vědecky ověřeno, že hlíva díky svému obsahu β-glukanu příznivě působí na hladinu cholesterolu v krvi. To ovšem zdaleka není vše. Zvyšuje také odolnost vůči infekcím, ať už virovým, bakteriálním nebo plísňovým. Pomáhá při léčbě ekzémů, popálenin, údajně i hemeroidů. Snižuje potřebu opakovaného podávání antibiotik. Obsahuje vitamíny C, K, P, B9 (kys. listová) a hlavně B12, který je velmi důležitý pro vegany, neboť se vyskytuje převážně v potravinách živočišného původu. Hlíva pomůže také s redukcí hmotnosti, protože její kalorická hodnota je v podstatě minimální. Je rovněž vhodná při fyzickém i psychickém vyčerpání.
Pokud ji potřebujete pro vyloženě léčebné účinky, pak ji budete muset koupit, např. v lékárně, ve formě koncentrovaného přípravku. Pokud si však na ní budete chtít i pochutnat, pak ji kupte jako čerstvou plodinu. A zkuste si z ní udělat třeba guláš podle našeho receptu.
Je to masožravka
Hlíva je jednou z mála masožravých hub. Nebojte se však, že by při sběru pozřela váš prst. Je masožravě nebezpečná jen pouze vůči určitým malým organismům. Hlíva dokáže najít a zabít háďátka nebo i větší červovité členovce. Děje se tak prostřednictvím jejího podhoubí (mycelium), kdy je hlíva polapí do tzv. pytláckého oka, které vytvoří ze svých myceliových vláken. Toxiny hlívy ohromí oběť, jejímž tělem pak houbová vlákna prorůstají a za živa ji vysají.
Hlíva jako ochrana úrody
Ačkoli uvedený popis zní naprosto hororově, právě pro tuto vlastnost lze hlívu ústřičnou použít při ochraně polí. Háďátka jsou totiž velkým škůdcem hospodářských plodin, napadají např. brambory, cukrovou řepu, oves či hrách. Přemnožené háďátko řepné dokáže zničit i celou úrodu cukrové řepy. Vědecký pokus ukázal, že právě v části pole, která byla „naočkována“ hlívou ústřičnou (byly v ní rozmetány balíky slámy prorostlé myceliem hlívy ústřičné), se podařilo omezit přítomnost háďátka na neškodnou mez, takže se řepa dočkala své sklizně.
Může vás zajímat
https://www.novinykraje.cz/blog/2023/11/23/zdrave-rychle-a-levne-jak-na-gulas-z-hlivy-ustricne-a-proc-prave-z-ni
