Cílem je dostupnější bydlení pro mladé
Vlastní bydlení zůstává pro řadu mladých Čechů stále obtížně dosažitelným. Ceny bytů a domů patří v poměru k příjmům mezi nejvyšší v Evropě a vysoké pořizovací náklady často představují překážku zejména pro ty, kdo si pořizují svou první nemovitost.
Právě na tuto skupinu chce vláda zaměřit novou podporu. Podle dosavadních informací se uvažuje například o navýšení maximální částky, kterou si mohou mladší lidé odečíst od daňového základu díky zaplaceným úrokům z hypotéky. Ve hře je také možnost zvýšit procento daňové úlevy, které by stát této skupině poskytoval.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že ministerstvo pracuje s několika variantami a vyhodnocuje jejich dopady na státní rozpočet. „Pracujeme se všemi možnostmi a propočítáváme jejich výsledky,“ uvedla.
Současný systém funguje pro všechny stejně
Dnes mohou lidé odečítat od daňového základu zaplacené úroky z úvěru na bydlení až do výše 150 tisíc korun ročně. Díky tomu lze na dani z příjmu ušetřit až přibližně 22 tisíc korun za rok.
Pokud by stát chtěl mladým nabídnout výraznější podporu, bude muset podle ekonomů najít odpovídající zdroje financování. Jednou z možností je omezení daňových výhod pro jiné skupiny vlastníků nemovitostí.
Právě tato část návrhu vyvolává debaty nejen mezi opozicí, ale i uvnitř vládní koalice. Někteří politici upozorňují, že zásahy do již zavedeného systému mohou vyvolat nejistotu mezi lidmi, kteří si pořídili bydlení za stávajících podmínek.
Opozice volá po jiném řešení
Kritici připravovaných změn tvrdí, že problém dostupnosti bydlení nespočívá primárně v daňových odpočtech. Podle nich by větší efekt přineslo dlouhodobé snižování inflace a stabilizace veřejných financí, které mají vliv na vývoj úrokových sazeb.
Mohlo by vás zajímat
Právě úroky přitom představují pro většinu domácností největší náklad spojený s hypotékou. Zatímco před necelými deseti lety bylo možné získat hypotéku s úrokem kolem dvou procent, v posledních letech se řada klientů setkala s výrazně vyššími sazbami.
Mnoho domácností navíc postupně vstupuje do období refinancování. Po skončení původní fixace se někteří klienti setkávají s úrokovou sazbou, která je i několikanásobně vyšší než v době uzavření úvěru. To znamená výrazný růst měsíčních splátek a vyšší zátěž pro rodinné rozpočty.
Mladí už dnes mají určité výhody
Česká národní banka v minulých letech umožnila bankám zvýhodňovat žadatele do 36 let. Mladí lidé tak mohou při splnění podmínek financovat větší část ceny nemovitosti hypotékou a potřebují nižší vlastní úspory.
Zatímco běžný klient musí zpravidla disponovat alespoň dvacetiprocentním podílem vlastních prostředků, mladší žadatelé si často vystačí s deseti procenty hodnoty kupované nemovitosti.
Banky navíc považují tuto skupinu za klíčovou. Nejčastějším klientem bývá člověk kolem třiceti let, který si sjednává hypotéku na 25 až 30 let. Díky tomu je vysoká pravděpodobnost, že úvěr splatí ještě během ekonomicky aktivního života.
Hypoteční trh opět roste
Po období útlumu se zájem o úvěry na bydlení znovu zvyšuje. Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypotéky a další úvěry na bydlení v objemu přesahujícím 400 miliard korun. Oproti předchozímu roku šlo o výrazný nárůst a zároveň o jeden z nejsilnějších výsledků v historii českého hypotečního trhu.
Roste také průměrná výše nově poskytnutého úvěru, která se již blíží hranici pěti milionů korun. Důvodem jsou nejen ceny nemovitostí, ale také skutečnost, že lidé stále častěji financují větší část kupní ceny právě prostřednictvím hypotéky.
Debata o bydlení bude pokračovat
Otázka dostupnosti bydlení patří mezi nejdiskutovanější témata posledních let. Mladé domácnosti se potýkají s vysokými cenami nemovitostí, rostoucími náklady na výstavbu i omezenou nabídkou bytů ve větších městech.
Připravované změny daňové podpory hypoték jsou proto jen jedním z kroků, které mají situaci zlepšit. Odborníci však upozorňují, že samotné daňové úlevy problém nevyřeší. Klíčovou roli bude i nadále hrát tempo výstavby, vývoj úrokových sazeb a celkový stav české ekonomiky.
Pokud se koalice na konečné podobě návrhu shodne, mohly by se změny dostat do legislativního procesu během příštího roku. Nová pravidla by pak mohla začít platit od roku 2028.

