Ačkoliv již v loňském roce se snažila vláda různé dávky navyšovat a příp. upravovat jejich kritéria tak, aby na ně dosáhlo více lidí, v tomto roce v těchto krocích hodlá pokračovat. Již od ledna 2023 tak dochází ke zvýšení přídavků na děti až o 30 %, což ve většině případů činí cca o 200 Kč více než v roce 2022. Stát v tomto případě cílí zejména na rodiče s podprůměrnými příjmy, např. matky samoživitelky a otce samoživitele. „Tato skupina je opravdu ohrožená současnými dopady inflace a tento krok jí má pomoci, aby byly dobře kryté náklady na výchovu a vzdělání dětí,“ uvedl v dané souvislosti ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Pokud rodič sdílející domácnost s jedním dítětem do šesti let bude vydělávat měsíčně méně než 22 500 Kč čistého, získá po tomto lednovém navýšení navíc 190 Kč. Rodiny starších dětí by si mohly v některých polepšit až o 270 Kč, dle údajů MPSV tedy základní přídavky na dítě od ledna 2023 v případě dětí od 6 do 15 vzrůstají ze 770 Kč na 970Kč a v případě dětí nad 15 let z 880 na 1 080 Kč.
Jurečkův návrh podpořila celá koalice, ale souhlasili s ním i poslanci opozičních stran. „Rodiny s dětmi mají opravdu největší problém, co se týká příjmu na hlavu na člena domácnosti. Takže přídavek na dítě je rozhodně cesta, kterou můžeme pomoci těm rodinám, jež jsou nejvíce zatížené,“ shrnula tak Olga Richterová (Piráti). Zástupci SPD pak jen namítali, že chtějí navýšit i přídavky na děti pro pracující občany.
Zvýšení životního i existenčního minima
Kabinet navíc v prosinci 2022 schválil zvýšení existenčního a životního minima o 5,2 %. Životní minimum tedy vzrostlo o 240 Kč (z 4 620 Kč na 4 860 Kč) a existenční minimum o 150 Kč (z 2 980 Kč na 3 130 Kč). „Je to krok, který znamená nejen zvýšení těchto dvou částek, ale také zvýšení několik dalších typů sociální podpory,“ vysvětlil Jurečka.
Na životní minimum se totiž váže řada sociálních dávek. Rodiny, které nedosáhnou na jeho 3,4násobek, pobírají zmiňované přídavky na děti. Když stát obě minima zvýšil o více jak 5 %, vzniká tento nárok tisícům dalších rodin. Výše životního minima ale určuje i to, kdo dostane porodné ve výši 13 tisíc v případě prvního dítěte a ve výši 10 tisíc v případě druhého dítěte – standardně na něj totiž mají nárok rodiny, jejich příjem je nižší než 2,7násobek životního minima. Dále se od životního minima odvozuje také příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení či mimořádná okamžitá pomoc.
Vláda již v loňském roce dvakrát obě minima zvýšila, v dubnu 2022 vzrostla obě o 10 % a v červenci o dalších 9 %. Ročně související výdaje činí 700 milionů, přídavky na děti pak dosahují k půlmiliardě ročně.
