Aby bylo možné jasně určit, koho by se předčasný důchod mohl týkat (byť ona „předčasnost“ víceméně znamená spíše standardní odchod do důchodu, vezme-li se v potaz postupné navyšování věku odchodu do důchodu, s nímž ministerstvo práce a sociálních věcí počítá), byla sestavena odborná komise, která včera také poprvé zasedla. Schůze se zúčastnili i zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva zdravotnictví, zástupci odborů a také zaměstnavatelů. Jednání se točilo okolo základních parametrů celého nového systému. Dle návrhu vládní reformy by totiž právě určeným skupinám zaměstnanců měl být umožněn předčasný odchod do důchodu a i přes kratší odpracovanou dobu by jim poměrně neměly být sníženy výplaty důchodu. V důsledku to ale má znamenat, že zaměstnavatelé by měli za tyto zaměstnance platit vyšší odvody, a to pravděpodobně ve výši 5 procentních bodů. Díky tomu by údajně tento krok měl být „rozpočtově neutrální“.
Žádná shoda?
Jak už to tak obvykle bývá, i tento návrh se samozřejmě nedočkal zrovna pozitivní odezvy. Např. ze strany zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu a dopravy zaznívá, že nesouhlasí se širokým okruhem cca 400 tisíc lidí, kteří by mohli spadat do 3. a 4. kategorie rizikových profesí, jichž by se dřívější odchod do penze mohl týkat. Podle Vladimíra Budínského, prezidenta Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu, však břemeno plateb vyšších odvodů nelze na řadu firem přenášet. Týká se to např. těch, které již mají své útlumové plány a pracují s určitým horizontem. „Pokud by před těmi firmami vyvstala taková částka, znamenalo by to konec uhlí ještě dříve, než je v plánu,“ shrnul s tím, že cena práce je v Česku velmi vysoká a zaměstnanci těsně před důchodem jsou pro firmy zaměřující se na průmysl z hlediska nabytých zkušeností velmi hodnotní.
Co jsou rizikové profese?
Určení rizikovosti profesí se aktuálně řídí platnou legislativou. V souladu s ní nyní odborná komise vyhodnocuje rizika pro lidské zdraví, a to od hluku přes prach až po horko ad. Dle toho stanoví, koho by se měl předčasný důchod bez krácení týkat. Podle vyhlášky č. 432/2003. Sb., je přitom možných rizikových faktorů celkem třináct. Kromě zmíněných se jedná např. ještě o vystavení chemickým látkám a směsím, vystavení vibracím, neionizujícímu záření, o zrakovou zátěž, práci s biologickými činiteli ad.
Ačkoliv ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím odmítá konkretizovat, které profese by měly být rizikové, nabídl alespoň určitý „okruh“. „Rozhodně tam budou spadat ty profese, kde lidé pracují v náročných podmínkách, manipulují dlouhodobě s těžkými břemeny a dochází k daleko většímu opotřebení člověka,“ uvedl. Při stanovení profesí, které by měly do důchodu odcházet dříve bez krácení penzí, by ale mělo záležet také na tom, zda je možné rizika eliminovat různými ochrannými pomůckami.
Na tom, kolika lidí by se měly dřívější odchody do důchodu týkat, se zatím koaliční partneři neshodují. V některých náročných profesích totiž dlouhodobě scházejí zaměstnanci. Nová pravidla by přitom měla začít platit již od r. 2025. Dle ministra Jurečky další jednání proběhnou v horizontu dvou měsíců.
