V archeologické sbírce holešovského muzea je uloženo 189 hrotů z různých etap vývoje člověka. 158 z nich pochází z klíčových vykopávek z nitranského pohřebiště Holešov – Zdražilovsko v dnešní průmyslové zóně. Většina z šipek byla prokazatelnou zbraní k zabíjení. Potvrzuje to neobvyklý experiment, ke kterému si vědci holešovskou sbírku půjčili.
Balistická 3D analýza a balistický experiment prokázaly, že šipky byly specializované na rotaci v tkáních a způsobovaly vážná poranění. Nedaly se z rány snadno vytáhnout, měly v ní zůstat a způsobit infekci. Ve výsledné studii to vysvětluje Ludmila Kaňáková z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Podle archeologů, kteří předměty nalezli, se jedná o období 2200–1900 let před Kristem.
Archeologové sice mají jen málo dokladů o válečných střetnutích v době pravěku, domnívají se však, že mohlo jít o skupiny lukostřelců, které provázely a chránily karavany převážející přes Karpaty suroviny. Zejména kovy nebo třeba jantar. Vysvětlovalo by to jejich vysokou mobilitu, kterou doložila traseologie a transportní experiment brněnských vědců. Na šipkách našli výrazné stopy způsobené přenosem v zádovém toulci odpovídající stovkám kilometrů v krátkém čase. Podle Ludmily Kaňákové se šipky střelbou rychle ničily, v průměru se jejich špičky ulomily při prvním až třetím zásahu. Mezi vyrobením a poškozením tedy lukostřelci urazili desítky až stovky kilometrů a vědci ví, že nešli, ale běželi.
Bojovníci si šipky vyráběli sami z kamenů, které mají po rozštípnutí ostré hrany, to znamená ze silicitů, známých také pod označením pazourky. Nosili je u sebe, a když měli čas, šipky opravovali a ostřili. O své zbraně se zkrátka starali stejně jak jiní bojovníci. Tyto nitranské lukostřelce si tedy můžeme představit jako malé, dobře organizované a soběstačné jednotky, které se velmi rychle a nenápadně pohybovaly krajinou západního předhůří Karpat a které byly v případě střetnutí fatální.
Zajímavé je ovšem také to, že některé šipky ve sbírce jsou vyrobené z hornin pocházejících z míst stovky kilometrů vzdálených od Holešova. Například z Krumlovského lesa nebo z oblasti Krakova.
Hroty jsou vystaveny v Městské muzeum a galerii Holešov na zámku. Otevírací doba o prázdninách je denně kromě pondělí od 10 do 11:30 a od 12:30 do 17:00, v září a říjnu denně kromě pondělí od 12:30 do 16:00. Základní vstupné činí 80 korun, snížené 50 korun a rodinné 230 korun.
Mohlo by vás zajímat
