Násilí jako běžná součást výchovy?
Průzkum 1. Lékařské fakulty UK ze závěru roku 2022 hovoří jasně – fyzické tresty jsou v Česku stále relativně běžné. A nejen to, jsou považovány za „normální“. Navíc děti, které jsou rodiči takto trestány, se domnívají, že se jedná o praxi běžnou ve všech rodinách. Dle průzkumu pak téměř 36 % respondentů vyjádřilo přesvědčení, že fyzické tresty jsou součástí výchovy. Naopak 42 % vzorku uvedlo, že fyzické tresty neužívá, a přes 20 % dotazovaných přiznalo, že se k fyzickým trestům někdy uchýlili, ale již by to neradi opakovali. Jak také výzkum poukázal, rodiče, kteří své děti různé fyzicky trestají, byli sami často v dětství svými rodiči biti. Právě kvůli neuspokojivému rodinnému prostředí je pak v Česku každoročně z rodin odebráno okolo tří tisíc dětí. Příčiny k fyzickým trestům pak mohou být naprosto banální, může se jednat také o postih kvůli známkám ve škole apod.
Výchovné prostředí „bez hranic“
Faktem přitom je, že stávající občanský zákoník dává rodičům možnost užívat „výchovné prostředky v podobě a míře, která je přiměřena okolnostem, neohrožuje zdraví dítěte ani jeho rozvoj a nedotýká se lidské důstojnosti těla.“ Přičemž „přiměřenost“ je vždy na subjektivním zvážení, a tak se může samozřejmě zvrtnout i do extrémních forem, a to včetně fyzických trestů. Změna občanského zákoníku, která by fyzické a psychické tresty děti formálně učinila nepřijatelnými, by pak údajně měla právě v této oblasti přinést změnu. „Mnozí rodiče používají fyzické tresty často jen proto, že nemají jiné nástroje a nevědí, jak řešit třeba vztek svého dítěte,“ vysvětlila přitom vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Klára Šimáčková Laurenčíková.
Kriminalizovat rodiče není cílem
Výsledkem zmiňované novelizace má být pak spíše změna smýšlení české společnosti o tom, že fyzické tresty jsou „přes čáru“ za jakýchkoliv okolností. „Nejde o kriminalizaci rodičů, to znamená, že chceme v textu zákona deklarovat, že je správné a normální, aby děti vyrůstaly v prostředí bez násilí,“ vysvětlil tak náměstek ministra spravedlnosti, Karel Dvořák (STAN). Kromě toho by novela v budoucnu mohla posloužit jako užitečný nástroj v případě posuzování opatrovnických sporů mezi rodiči.
K tomu, že zákaz tělesných trestů ukotví do legislativy, se Česko přitom zavázalo již v roce 2007. V Evropě je již běžný prakticky ve všech zemích, celkově jsou pak tělesné tresty dětí zakázány v 65 zemích napříč světem. Česko ale svůj závazek doposud nesplnilo. Na stávající novele panuje mezi zákonodárci shoda, takže v případě, že projde přes poslance i senátory, v platnost by měla vstoupit od počátku roku 2025.
