Zlínští kardiologové měli doposud k dispozici takzvanou balonkovou intraaortální kontrapulzaci, což je metoda sloužící k podpoře selhávající funkce levé srdeční komory. Do hrudní aorty se zavede balonek, který se střídavě nafukuje a vyfukuje podle srdeční pulzace. To zvyšuje tlak a průtok krve myokardem, je to však nedostatečné například při srdeční zástavě. „Pacienty, u kterých jsme potřebovali oběhovou podporu, jsme doposud posílali do některého komplexního kardiocentra, většinou do Brna nebo Olomouce. U akutních pacientů s infarktem myokardu v kardiogenním šoku to bylo kritické,“ popsal MUDr. Zdeněk Coufal, primář Kardiologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati.
Nyní mají lékaři něco jako pumpu, kterou dopraví cévami přímo do oblasti aortální chlopně. „Je- li srdce slabé a má malý výkon jako pumpa, vlastní intervence na koronárních tepnách ho může přechodně oslabit a vést k selhání oběhu. Impella je zařízení v podobě miniaturní turbíny, zavedené cévní cestou do aortální chlopně. Dokáže pumpovat až pět litrů krve za minutu. Nasává ji z levé komory a pumpuje do aorty. Zavedení Impelly do těla pacienta je přechodné, většinou jen na dobu výkonu, může však zůstat i déle. Vlastní zavedení netrvá déle než 10 minut, délka procedury závisí na tom, co je na koronárních tepnách nutné opravit,“ vysvětlil primář Coufal.
Použití Impelly je možné u plánovaných zákroků, konkrétně u pacientů se slabou levou srdeční komorou, nebo neplánovaně, když dojde k náhlému selhání levé komory, například v důsledku akutního infarktu myokardu či nepředvídatelné komplikace u zprůchodnění tepny. Jsou to většinou pacienti, kteří také z důvodu vysokého rizika nemohou podstoupit kardiochirurgickou operaci.
Pacient s oběhovou podporou je během výkonu oběhově stabilní, lépe snáší i delší intervence a je ohrožen menším rizikem oběhového selhání či úmrtí v průběhu operace. Po ukončení výkonu lékaři turbínku z těla vytáhnou a místo vpichu uzavřou speciálním uzavíračem s kolagenovou zátkou.
