Jak inflace rostla
Dle slov Marka Rojíčka, předsedy ČSÚ, je namístě nahlížet na vývoj inflace v komplexnějším měřítku. Průměrnou míru inflace za rok 2024 pak lze v podstatě – a perspektivou let předcházejících – hodnotit jako normální. Resp. v časové řadě od roku 1994 tato hodnota odpovídá normálnímu tempu růstu inflace. Nutno dodat, že období počátku devadesátých let bylo velmi specifické, přičemž nejvyšší inflace byla v roce 1993. Tehdy přesáhla hodnotu 20 %, což souviselo s rozdělením republiky. Ovšem v letech následných, a to až do roku 1998, byla hodnota 8-10 % zcela běžná. Nejvyšší bod v minulých letech ovšem představoval rok 2022 s hodnotou 15,1 %. Zde byla jasná souvislost s cenami energií. Předloňská míra inflace již byla 10,7 % a v loňském roce růst cen narazil na pomyslnou bariéru a inflace dosáhla jen k 2,4 %.
Podle ekonoma Víta Hradila lze pak průměrnou míru inflace o hodnotě 2,4 % hodnotit pozitivně. „Všechny nyní bude zajímat, jak moc bude tato hodnota udržitelná. Máme tu zboží, kde je klid a nezdražovalo se ani normálním tempem, a pak služby – stravování, ubytování. A tam byly měsíce, kdy to ještě vypadalo na bujení inflace,“ doplnil s tím, že bude záležet na tom, zda se již služby plně stabilizovaly. „Inflace i nadále bude, ale ta šílená čísla už neuvidíme,“ ubezpečil nakonec.
Co zdražovalo?
V loňském roce tedy nesporně došlo k poklesu tempa růstu spotřebitelských cen. Ovšem k reálnému poklesu v rámci spotřebitelského koše došlo jen v položce potraviny a nealko nápoje, všechny ostatní skupiny v různé míře rostly. „Výrazně rostlo bydlení, stravování a ubytování a samozřejmě také bydlení, voda a energie. Nejvíce k inflaci přispělo právě bydlení, voda a energie. Roli hrálo nejen tempo růstu, ale hlavně fakt, že tato skupina má také velkou váhu v celém spotřebním koši – generovala největší přírůstek 0,9 %,“ upřesnil Rojíček.
Svou roli pak sehrály také ceny energií. Zatímco plyn „pomáhal“, v případě elektrické energie spíše narůstaly problémy. „V tomto případě nemám dobré zprávy ani pro tento a příští roky. Hlavním problémem budou distribuční poplatky, což si bude žádat další cenové nárůsty,“ shrnul Hradil. V této rovině tedy výraznější uklidnění cen čekat nelze. Dle jeho slov bude nadále velmi problematické také nájemné. To je úzce propojeno i s cenami nemovitostí, přičemž uklidnění na českém realitním trhu se zdá být v nedohlednu.
Nový start pro českou ekonomiku
Bez ohledu na inflaci, ekonomové se nyní shodují, že česká ekonomika potřebuje nutně oživení. A pro něj bude nezbytné, aby lidé začali více utrácet. Češi přitom pořád spíš hodně spoří, což ekonomický vývoj nežádoucím způsobem brzdí. Nakonec právě ve spotřebě domácností je na tom Česko v porovnání s dalšími evropskými zeměmi nejhůře. Ovšem spotřeba domácností tvoří téměř polovinu výkonu celé ekonomiky. „Dokud budeme spořit, ekonomika se nerozjede,“ uzavřel Hradil.
