Alkohol stále běžnou součástí české společnosti
Podle statistik připadá na jednoho obyvatele Česka ročně přes 160 litrů alkoholických nápojů, což odpovídá více než 9 litrům čistého lihu. Největší podíl z toho tvoří pivo (46 %), následované destiláty (28 %) a vínem (25 %).
I když příslušníci mladších generací pijí o něco méně než jejich rodiče, spotřeba alkoholu zůstává stabilně vysoká. Alarmující je zejména situace u mladistvých. Podle dat okusily alkohol už tři čtvrtiny patnáctiletých, přičemž dostupnost alkoholu je pro děti a dospívající stále vysoká. Policie sice provádí namátkové kontroly, ale účinnost těchto opatření je omezená. Cena alkoholu je navíc pro mladé často přijatelná, což spolu s kulturní tolerancí pití vytváří prostředí, v němž je konzumace alkoholu brána jako normální součást dospívání.
Lékaři přitom upozorňují, že žádná „bezpečná dávka“ alkoholu neexistuje. Jasně je však definována dávka riziková – u mužů 40 gramů čistého alkoholu denně (přibližně dvě piva „dvanáctky“), u žen je to polovina. Nad tímto limitem se dlouhodobě pohybuje zhruba 1,7 milionu Čechů, tedy přibližně každý šestý dospělý.
Rizika si lidé neuvědomují, odmítání pití bývá stigmatizováno
Podle lékaře Tomáše Šebka, který založil think-tank Ministr zdraví, si lidé negativní dopady konzumace alkoholu často spojují jen s poškozením jater nebo plodu v těhotenství, ale už mnohem méně s oslabenou imunitou nebo zvýšeným rizikem srdečně-cévních onemocnění. Odmítání alkoholu navíc často naráží na společenské nepochopení – zejména ženy čelí právě „podezření“ z těhotenství, ostatní si hledají „výmluvy“, proč nepijí, než aby jednoduše řekli, že je to jejich vědomá volba.
Co navrhují odborníci?
Iniciativa „Ministr zdraví“, podpořená i Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Asociací adiktologů, přichází s návrhem na omezení propagace alkoholu. Největší podporu podle průzkumů veřejného mínění mají opatření jako zákaz reklamy na alkohol na koncertech nebo omezení reklamy v televizi a rádiu. Reklama na alkohol sice podle zákona nesmí cílit na děti a mládež, v praxi je ale její dosah velmi široký. Výrobci alkoholu utratí za marketing ročně miliardy korun, nejčastěji v období svátků a letních prázdnin.
Naopak méně veřejnost podporuje pravidelnou valorizaci spotřební daně a omezení nočního prodeje alkoholu. Výrobci a dovozci lihovin však upozorňují, že Česko je již nyní dostatečně regulováno a že současná pravidla nejsou důsledně vymáhána. Navíc tvrdí, že další omezení by poškodila podnikatele a přinesla spíše formální změny bez reálného efektu.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) pak uvedl, že by se měla zvážit úprava daňového režimu – zejména rozšíření spotřební daně i na tichá vína, která dosud mají výjimku. Zároveň by podle něj bylo vhodné sjednotit daňové podmínky v rámci celé Evropské unie, aby se předešlo daňové turistice.
Mohlo by vás zajímat
Co je třeba změnit?
Nadměrná konzumace alkoholu má kromě zdravotních dopadů i významné ekonomické důsledky. Podle odborných odhadů se náklady spojené s alkoholem – ať už jde o zdravotní péči, pracovní neschopnost nebo dopady na bezpečnost – pohybují mezi 50 až 75 miliardami korun ročně.
Ať už stát přistoupí ke zpřísnění regulací či nikoliv, jedno je jasné – zásadní roli v omezení dopadů alkoholu bude hrát změna přístupu celé společnosti. Nejde jen o zákony, ale také o kulturu pití, výchovu dětí, informovanost a v neposlední řadě i vzájemný respekt k těm, kteří se rozhodnou nepít.
