Dnes je 24. 6. 2026 a svátek má Jan
Reklama

Vražda bez trestu: Legenda o černé paní, která se prochází hradem Buchlovem

Na hradech se prý zjevují bílé paní — něžné, tiché a často neškodné. Jenže na moravském Buchlově se vypráví jiný příběh. Příběh ženy, která možná vraždila… a která za svůj čin dodnes pyká v temnotě.

Smrt přichází bez svědků

Letní den roku 1582. Nedaleko Buchlova, v místě zvaném Smraďavka, leží mrtvý muž. Hradní pán Jindřich Prakšický ze Zástřizl je probodnut vlastním kordem. Vrah nikde. Žádní svědci, žádné stopy — jen ticho a otázky.

Reklama

V 16. století se s podobnými případy nikdo příliš nepáral. Nejblíž byl zbrojnoš, a tak padlo podezření právě na něj. Jenže okolnosti naznačují, že pravda mohla být mnohem složitější. A možná i temnější.

Podezřelí se množí

Nepřátel měl buchlovský pán víc než dost. Opat Jakub Bílský z Bělé s ním vedl vleklé spory o pozemky — a ty tehdy často končily ostřejšími prostředky než jen hádkou.

Staňte se členy FB skupiny Život ve Zlínském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Pak tu byli zbojníci. Jejich vůdce Jan Šerý skončil na popravišti právě z Jindřichovy vůle. Pomsta bývá trpělivá a někdy přichází ve chvíli, kdy ji nikdo nečeká.

Podezřelý byl i Vilím Rym, který s pánem Buchlova hodoval celé dva dny. A jak už to při podobných hostinách bývalo, víno teklo proudem. Stačila jediná jiskra… a kord mohl rozhodnout spor rychleji než slova.

Motiv, který děsí nejvíc

Nejtemnější podezření však padá na osobu nejbližší — manželku Kateřinu Rájeckou z Mírova.

Manželství nebylo šťastné. Spíše naopak, paní Kateřina prý manžela skutečně ze srdce nenáviděla. A v době, kdy rozvod nepřipadal v úvahu, existovalo jen velmi málo cest, jak z takového svazku uniknout. Kateřina navíc udržovala blízký vztah s Vilémem Zoubkem ze Zdětína.

Pokud by skutečně stála za vraždou, pak si počínala až znepokojivě chytře — použít manželovu vlastní zbraň znamenalo jediné: zamést stopy a nechat ostatní tápat.

Legenda ožívá ve tmě

Spravedlnost tehdy viníka nenašla. Ale podle pověstí to neznamená, že by unikl trestu.

Na Buchlově se dodnes vypráví o černé paní. Údajně jde právě o Kateřinu, která za svůj čin nenašla klid ani po smrti. Zjevuje se v nejponuřejší místnosti hradu — v takzvaném pokoji mrtvých. Místě, kde se kdysi soudili pytláci, kde se ukládala těla zesnulých a kde z portrétů shlížejí dávní páni. Atmosféru podtrhuje i zvláštní kuriozita: egyptská mumie.

Kdo koná půlnoční obchůzku?

Když odbije půlnoc, prý vystupuje z temného kouta postava v černém. Pomalu prochází komnatou — a možná i celým hradem.

Pokud má tedy Buchlov skutečně svou černou paní, pak je důkazem, že ne každá vina zmizí s časem. Některé příběhy zůstávají — tiše, vytrvale… a občas se vynoří ze tmy, aby připomněly, že spravedlnost si někdy najde vlastní cestu.

Doporučujeme

Revue

Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Nejkrásnější žena starého Egypta? Busta Nefertiti stále fascinuje, jedna věc však chybí

Když archeologové v roce 1912 odkryli v egyptské Amarně bustu královny Nefertiti, našli dílo, které dodnes patří k nejslavnějším uměleckým pokladům starověku. Dokonale zachovalá tvář legendární panovnice fascinuje odborníky i ...
SOUTĚŽ: Vyrazte do letního kina na Zlín Film Festival!

SOUTĚŽ: Vyrazte do letního kina na Zlín Film Festival!

Milujete filmové večery pod širým nebem a jedinečnou festivalovou atmosféru? Máme pro vás skvělou zprávu! Ve spolupráci se Zlín Film Festivalem jsme pro vás připravili soutěž o vstupenky do oblíbeného ...
Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Místa, kde se vzdělání potkává s hrůzou: Nejděsivější univerzity světa

Na první pohled se zdají univerzitní kampusy důstojné a bezpečné. Ale co když jejich stěny skrývají temná tajemství? Od strašidelných pokojů přes stíny obětí až po přízraky studentů – některé ...
Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Krvelačný zabiják Amazonky? Piraňa červená nemá dobrou pověst

Piraňa červená patří mezi nejslavnější sladkovodní ryby světa. Její ostré zuby a pověst nemilosrdného zabijáka inspirovaly filmaře i spisovatele. Skutečnost je však o něco složitější. Přestože jde o schopného predátora, ...
Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Jsou opuštěná, ale ne prázdná – nejděsivější města duchů na světě

Kdysi pulzovala životem, dnes v nich zní jen vítr a ozvěny minulosti. Města opuštěná lidmi, ale podle mnohých ne zcela prázdná. Katastrofy, války i lidská chamtivost z nich udělaly místa, ...
Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Přežívají mezi námi? Neandrtálci nezmizeli úplně

Proč neandrtálci, naši nejbližší příbuzní, zmizeli z povrchu Země, zatímco Homo sapiens ovládl svět? Vědci se už desítky let snaží rozluštit jednu z největších záhad lidských dějin. Nové genetické výzkumy ...
Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Mravenec býčí: Hmyz, jehož bodnutí patří k nejbolestivějším na světě

Austrálie je domovem mnoha nebezpečných tvorů a žije zde i nenápadný hmyz, který dokáže způsobit mimořádně bolestivé zranění. Mravenec býčí patří mezi největší a nejagresivnější mravence na světě. Jeho bodnutí ...
Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Prokletí rodiny Bellových dodnes děsí Ameriku

Na odlehlé farmě v americkém Tennessee se začátkem 19. století odehrávaly události, které dodnes patří k nejděsivějším případům paranormálních jevů v dějinách Spojených států. Neviditelná síla tahala lidi z postelí, ...
Zámek Vizovice: Barokní klenot Moravy ukrývá vzácné poklady i staré legendy

Zámek Vizovice: Barokní klenot Moravy ukrývá vzácné poklady i staré legendy

Jen málokterý moravský zámek si zachoval tak působivou atmosféru šlechtického sídla jako zámek ve Vizovicích. Barokní skvost vznikl na místě zaniklého středověkého kláštera a dodnes ukrývá vzácné sbírky obrazů, historický ...
Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Vědci změnili názor – mozek si dokáže vytvářet nové buňky

Dlouhá desetiletí platilo, že jednou poškozené mozkové buňky už lidské tělo nikdy nenahradí. Moderní výzkumy však ukázaly, že pravda je mnohem složitější. Mozek si totiž dokáže vytvářet nové neurony i ...
Reklama
Reklama
Reklama