Pediatři Dětského oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně se vedle závislostí na alkoholu, nikotinu nebo jiných psychoaktivních látkách stále častěji setkávají s problematickým používáním mobilních telefonů, tabletů, počítačových her či sociálních sítí. „O problematickém používání hovoříme především tehdy, když dítě nad používáním digitálních technologií ztrácí kontrolu, nedokáže je omezit a pokračuje navzdory nepříznivým důsledkům pro spánek, školu, rodinné vztahy, pohyb nebo jiné zájmy,“ vysvětlila primářka dětského oddělení Lucie Procházková.
Nadměrné používání digitálních médií může souviset s únavou, podrážděností nebo horším soustředěním. U některých dětí mohou sociální sítě přispívat také k úzkostem, nespokojenosti se sebou nebo pocitu, že jim něco uniká. Souvislost ale podle lékařů funguje i opačně – právě děti, které se cítí osamělé nebo mají psychické obtíže, mohou častěji hledat únik v online světě.
„Digitální dudlík“ už u nejmenších
Obrazovky se přitom stávají součástí života dětí velmi brzy. Rodiče dávají telefon nebo tablet malým dětem při jídle, čekání, před usnutím nebo ve chvíli, kdy je potřebují zklidnit. „Někteří rodiče nabízejí obrazovku ke zklidnění už kojencům, vidíme to i u nás na oddělení. Někdy se v této souvislosti mluví o ‚digitálním dudlíku‘,“ popsala dětská lékařka Petra Čamborová.
U malých dětí podle pediatrů zpravidla nejde o závislost v klinickém smyslu, ale o vytvořený návyk. Obrazovka však může postupně vytlačovat činnosti, které jsou pro jejich vývoj důležité – kontakt a komunikaci s rodiči, společnou hru, pohyb, čtení nebo poznávání okolního světa.
Studie podle Čamborové opakovaně nacházejí souvislost mezi větším používáním obrazovek v raném věku a pomalejším rozvojem řeči, horší pozorností či obtížemi v chování.
Kdy by měli rodiče zpozornět?
Varovným signálem u malého dítěte může být například to, že se bez telefonu či tabletu nedokáže najíst, usnout nebo si samo přiměřeně věku hrát. Pozornost si zaslouží také velmi silné reakce na odebrání zařízení, včetně vzteku či agrese.
U starších dětí je podle lékařů důležité sledovat především změny v běžném životě. „Setkáváme se s dětmi, které se kvůli online světu uzavírají, odmítají chodit do školy nebo mají úzkosti. Takové obtíže mívají více příčin, používání digitálních technologií je ale často jedním z důležitých dílků skládačky,“ upozornila Čamborová.
Mohlo by vás zajímat
Pravidla by měla platit i pro rodiče
Digitální návyky dětí výrazně ovlivňuje také chování dospělých. Pokud rodiče sami kontrolují telefon při jídle, společné hře nebo povídání, nejenže dítěti věnují méně pozornosti, ale zároveň mu ukazují způsob, jak je běžné technologie používat. Pravidla by proto podle pediatrů měla přiměřeně platit pro celou rodinu.
Světová zdravotnická organizace nedoporučuje dětem mladším dvou let pasivní sledování obrazovek. Od dvou do čtyř let doporučuje nejvýše hodinu denně s tím, že méně je lépe. U školáků a dospívajících už jeden univerzální časový limit podle lékařů určit nelze.
Důležitější je, zda dítě kvůli digitálním technologiím nezanedbává spánek, pohyb, školu, osobní vztahy nebo jiné zájmy. Roli hraje také to, co na zařízení skutečně dělá – jiný význam má školní práce či tvoření a jiný několikahodinové pasivní sledování obsahu.
„Telefon nemá sloužit jako automatický prostředek ke zklidnění, při společném jídle je vhodné jej odložit a přes noc ponechat mimo pokoj dítěte,“ doporučil pediatr Tomáš Nečas.
Česká pediatrická společnost nyní připravuje doporučený postup pro bezpečné používání digitálních technologií v dětství. Na části věnované času u obrazovek se jako spoluautor podílí právě Tomáš Nečas z Dětského oddělení KNTB.



