Odbory čekají na první schůzku
Odboráři upozorňují, že zatímco v předchozích letech se o platech státních zaměstnanců začínalo jednat nejpozději během července, letos se jednání stále nerozběhla. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula proto poslal premiérovi otevřený dopis. „Je to nová situace. Minulou vládu jsme kritizovali, že jsme jednali až v červenci, ale nyní máme srpen a jednání stále nezačalo,“ uvedl Středula.
Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) ale kabinet zatím čeká na přesnější ekonomická data. Ta mají napovědět, jaký prostor pro růst platů v příštím roce ve státním rozpočtu bude. Přitom z koaliční SPD již nyní zaznívá, že růst platů by neměl být plošný, ale mněl by se týkat jen vybraných profesí. To odbory odmítají a argumentují tím, že růst životních nákladů se týká všech zaměstnanců veřejné sféry bez ohledu na jejich profesi. „Nemůžeme selektovat hasiče a oddělovat je od jiných zaměstnanců,“ reagoval Středula.
Podle odborářů by navíc navýšení pouze kolem dvou procent v praxi znamenalo velmi malý nebo žádný reálný růst příjmů. Požadují proto zvýšení, které bude nad očekávanou inflací a současně pomůže vyrovnat propad kupní síly z předchozích let.
Nejnižší platy řešil stát už na jaře
Poslední změna platových tarifů přišla v dubnu. Devítiprocentní navýšení se ale týkalo především zaměstnanců zařazených do nejnižších platových tříd. Odbory upozorňují, že ani tento krok podle nich plně nevykompenzoval předchozí růst životních nákladů.
Stát letos na platy svých zaměstnanců vynakládá zhruba 300 miliard korun. Přesná částka pro příští rok zatím známá není. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že určitou představu o růstu platů kabinet má, konečné rozhodnutí ale bude záviset také na politické dohodě a podobě státního rozpočtu.
Největší část peněz jde na učitele
Průměrný plat ve veřejném sektoru se podle dostupných údajů pohybuje nad 54 tisíci korunami měsíčně. Největší část výdajů na platy představují zaměstnanci regionálního školství, významné prostředky směřují také na vojáky a příslušníky bezpečnostních sborů.
Ve srovnání se soukromým sektorem přitom není rozdíl tak jednoznačný, jak by naznačoval samotný průměr. Průměrná mzda v soukromé sféře už přesahuje 50 tisíc korun, přibližně dvě třetiny zaměstnanců ale na tuto částku nedosáhnou.
Mohlo by vás zajímat
Právě proto odbory upozorňují, že při vyjednávání nelze sledovat pouze průměrné hodnoty. U některých profesí podle nich zůstávají výdělky výrazně pod celkovým průměrem. Upozorňují také, že v případě, že platy neporostou, bude státní sektor čelit odlivu pracovníků.
Odbory chtějí řešit platy i dlouhodobě
Podle odborářů by letošní vyjednávání nemělo skončit pouze u částky, kterou zaměstnanci dostanou od ledna. Stát by měl podle nich připravit dlouhodobější systém odměňování, který zabrání tomu, aby veřejný sektor opouštěli lidé kvůli nízkým příjmům.
Opozice zároveň vládě vytýká, že s odbory dosud nezačala standardně komunikovat. Kabinet ale tvrdí, že prostor pro jednání bude a že nejprve potřebuje znát aktuální ekonomický vývoj.
Rozhodující tak bude nejen výše inflace, ale také stav státního rozpočtu a politická dohoda uvnitř koalice. Odbory přitom chtějí mít jasno co nejdříve – aby zaměstnanci veřejné sféry věděli, s jakými příjmy mohou od příštího roku počítat.
