Falešný policista chce peníze převést do bezpečí
Jedním z nejčastějších scénářů zůstává telefonát člověku, kterému se volající představí jako policista, pracovník banky nebo jiný úředník. Následně tvrdí, že účet oběti je ohrožený a peníze je nutné okamžitě převést na takzvaný bezpečný účet.
Právě tady by měl přijít moment, kdy člověk zpozorní. Žádná banka, policie ani státní úřad totiž nebude po člověku požadovat převod peněz na „bezpečný účet“ kvůli ochraně jeho úspor.
Podvodníci přitom využívají i jména a kontaktní údaje skutečných zaměstnanců institucí. Terčem jejich zneužití se stal dokonce Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Nejde přitom o jediný způsob útoku. Podvodné SMS, e-maily a telefonáty doplňují falešné investiční nabídky, podvržené internetové obchody nebo inzertní portály. Pachatelé navíc často využívají profesionálně působící call centra, která mohou na první pohled připomínat běžnou firmu.
Chyb a překlepů ubývá, nastupuje umělá inteligence
Rozpoznat podvod je dnes obtížnější i kvůli technologiím. Zatímco dříve mohly falešné e-maily prozradit gramatické chyby nebo podivné formulace, podvodníci dokážou s pomocí AI vytvářet výrazně přesvědčivější obsah.
Umělá inteligence jim může pomáhat například s formulací zpráv, paděláním dokumentů nebo tvorbou zvukových a obrazových nahrávek. Oběť tak může slyšet hlas, který působí jako hlas známého člověka, nebo obdržet dokument vypadající jako skutečné úřední potvrzení.
O to důležitější je nespoléhat pouze na to, jak profesionálně zpráva nebo telefonát působí.
Mohlo by vás zajímat
Počet podvodů roste, škody ještě rychleji
Podle České bankovní asociace počet podvodů meziročně roste přibližně o deset procent. Finanční škody ale mohou narůstat podstatně rychleji, protože jednotlivé útoky někdy připraví oběti o značné částky.
Za první čtvrtletí letošního roku banky zaznamenaly téměř 24 tisíc útoků směřujících na jejich klienty. Ne každý pokus samozřejmě skončí úspěšně, statistiky ale ukazují, jak rozsáhlý problém představují.
Celkově policie loni evidovala více než 21 tisíc trestných činů spojených s online prostředím. A škála podvodů se neustále rozšiřuje.
Pachatele se podaří vypátrat jen u menšiny případů
Jedním z problémů je nízká objasněnost. U kybernetické kriminality se pohybuje kolem 15 procent. Ani dopadení pachatele navíc automaticky neznamená, že se poškozenému podaří získat peníze zpět.
Útočníci často působí ze zahraničí, využívají účty dalších lidí a peníze se snaží rychle převádět dál. Pro vyšetřovatele tak může být složité nejen zjistit, kdo za útokem stojí, ale také dohledat finanční tok.
Základní pravidlo proto zůstává jednoduché: nikdy neposílat peníze na „bezpečný účet“, neřídit se pokyny nečekaného volajícího a citlivé údaje zadávat pouze prostřednictvím oficiálně ověřených kanálů.



