Že jsou ti, kteří prodělali nákazu covidem-19, výrazně náchylnější k cévním onemocněním, potvrzují jak data ze zahraničí, tak i z tuzemska. Statistiky byly přitom i před covidem poměrně neúprosné. „V Česku zemře na nemoci srdce kolem 50 tisíc lidí ročně, takže je to vlastně nejčastější příčina úmrtí, po prodělaném covidu navíc rizika jejich vzniku významně rostou,“ uvedl pro ČT kardiolog Petr Ošťádal z Nemocnice na Homolce. Konkrétně infarkt pak postihuje přibližně 15 000 Čechů a každý druhý dorazí do nemocnice pozdě. Proč? Lidé obvykle nepoznají nebo podcení příznaky a nezavolají si pomoc včas – neobvyklé ale není ani to, že i s pociťovanými příznaky setrvávají doma třeba i dlouhé hodiny, což platí zejména pro ty, které potíže zastihnou ve chvíli, kdy jsou zrovna sami.
Jak poznat infarkt a jak mu předcházet?
Ačkoliv by se ale mohlo zdát, že poznat infarkt by snad měl umět každý, pravdou je, že někteří příznaky skutečně mohou být zavádějící. Podle informací České kardiologické společnosti se totiž infarkt může projevit nejen všeobecně známou bolestí nebo pálením na hrudi, v levém rameni a paži či mezi lopatkami, ale také bolestí v oblasti dolní čelisti či náhlou dušností.
Předejít infarktu pak samozřejmě úplně možné není, lze ale minimálně zapracovat na snížení rizik jeho vzniku. Základní pravidla pak nejspíš budou všem známá – tedy ideálně nekouřit, dostatečně se hýbat, dbát na hladinu cholesterolu a také udržovat zdravý životní styl. To však nemusí být jen tak snadné, a to i vzhledem k aktuální geopolické a socioekonomické situaci.
Jak aktuální dění může ovlivnit výskyt infarktů?
Jak již ukázala souhrnná data ze zahraničí, na zdravotní stavy, jako je onemocnění srdce, mohou mít vliv i zásadní společenské událostí, takový trend byl pozorován např. v Irsku již v roce 2010 v souvislosti s finanční krizí. Není tedy divu, že se odborníci obávají dalšího nárůstu kardiovaskulárních onemocnění v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale i zhoršujícími se ekonomickými prognózami. „Prevence a ochota věnovat se sami sobě v době krize ustupují do pozadí, naopak obavy z budoucnosti a vlastní existence začínají hrát větší roli,“ upřesnil předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart s tím, že zdravý životní styl navíc rozhodně není levná záležitost, a to od jídla až po rozličné fyzické aktivity. „To jsou věci, které se z rozpočtu škrtají jako první,“ dodal.
Dopady covidu na kardiaky
Ačkoliv prodělání covidu-19 riziko vzniku infarktu zvyšuje (a to zejména mezi těmi, kteří byli kvůli nákaze hospitalizováni, což ale neznamená, že ostatních se tento potenciální problém netýká), tento typ koronaviru měl závažné dopady i na ty, kteří již kardiovaskulárními problémy trpí. Průběh covidu-19 byl totiž v případě kardiaků daleko horší a riziko trvalých následků rapidně vzrostlo. Vedle toho se v době pandemie prakticky zastavily preventivní kontroly, takže u mnoha lidí již nemoc napáchala nenávratné škody.
