Podle vedení města je verdikt nespravedlivý. „Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim se zajištěním nového bydlení,“ komentuje rozhodnutí Nejvyššího soudu starosta Vsetína Jiří Čunek.
Dnes již neexistující pavlačový dům u polikliniky v minulosti zahrnoval 64 bytových jednotek, z nichž tři byly vyčleněny jako přístřeší a jeden měla v pronájmu Diakonie. Bydlelo tam přibližně 300 lidí převážně z romské komunity. Podstatná část z nich přitom dlouhodobě neplatila městu nájemné, načež jim soud v roce 2003 proto nařídil vystěhování bez náhrady. Neplatiči navzdory tomu pavlačák nadále obývali a spolu s dalšími tamními obyvateli se podíleli na jeho devastaci až do havarijního stavu. Městu tak nezbylo, než budovu v roce 2006 nechat zbourat.
Neplatiči dostali nové bydlení i bezúročné půjčky
Celkem 49 obyvatel 12 bytů z pavlačového domu využilo nabídku přestěhovat se do volných městských bytových jednotek na území Vsetína a do nově vybudovaných kontejnerových domů na Poschlé bylo přestěhováno 188 obyvatel 34 bytových jednotek.
Zbývajícím 59 osobám ze 7 bytových jednotek, mezi nimiž byli právě neplatiči nájemného, město nabídlo pomocnou ruku ve formě poskytnutí bezúročné půjčky na zajištění bydlení mimo Vsetín. Celkem 8 rodin nabídku využilo. K nim se později připojily další dvě rodiny, které rovněž projevily zájem o koupi nemovitosti mimo město a také ony získaly půjčku s výše uvedenými podmínkami. „Důvodem nákupu domů mimo Vsetín bylo zajistit možnost bydlení lidem, pro které jsme v tu dobu neměli k dispozici žádné volné prostory ve Vsetíně. Město a jeho organizace tak poskytly Romům bezúročné půjčky v celkové výši 3,726 milionu korun s dobou splatnosti dvacet let. Ačkoliv v současnosti již téměř vypršela lhůta splatnosti, rodiny dosud uhradily z půjček pouze 765 tisíc korun. Na úrocích pak město přijde dle našich výpočtů o 3 miliony korun, což jsou další peníze, které těmto rodinám de facto věnovalo,“ doplnil starosta Čunek s tím, že rodiny, navzdory přijetí půjček a pořízení si nového bydlení, zažalovaly město o odškodné pro psychickou újmu, které se jim při stěhování údajně dostalo.
Soudy se žalobami Romů zabývaly spoustu let, přičemž Nejvyšší soud v uplynulých týdnech rodinám přiřkl odškodné v souhrnné výši 1,825 milionu korun.
Podle starosty se město s verdiktem Nejvyššího soudu nehodlá smířit a bude se proti němu bránit u Ústavního soudu. „Věříme, že se Ústavní soud s překvapivým verdiktem Nejvyššího soudu neztotožní, jelikož se jedná o nebezpečný precedens – v budoucnu podobným rodinám již nikdo nepomůže. Výrok Nejvyššího soudu není jen o penězích, ale hlavně o tom, že milosrdenství v naší zemi nemá místo,“ podotkl Čunek.
