Úskalí (rušení) zaručené mzdy
Odbory se opět mobilizují – i když důvodů je více, nejvíce jejich pozornost poutá možná novela zákoníku práce. V ní se totiž hovoří o rušení zaručené mzdy. Ta představuje nejnižší možný výdělek v konkrétní profesi. Tyto profese jsou pak rozděleny podle odbornosti a odpovědnosti do různých kategorií, přičemž platí, že mzda se vyplácí ve výši od mzdy minimální až po její dvojnásobek. Nutno také dodat, že Česko je jednou z mála evropských zemí, kde je minimální mzda ještě stále zákonem definována. Pokud by ale v soukromém sektoru došlo k jejímu zrušení, mohlo by to dle slov Středuly přinést masivní potíže především zaměstnancům v sociálních službách v dopravě. Ti by v důsledku mohli začít odmítat i přesčasovou práci, což by nakonec mohlo vést ke kolapsu příslušných služeb.
I proto se odbory rozhodly podat do 14 dnů stížnost k Evropské komisi. Dle Středuly je vládní záměr zrušit minimální mzdu v soukromém sektoru porušením unijní směrnice. S tím ale nesouhlasí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) – a namítá, že uvažované změny v rozporu s evropskými pravidly nejsou. „Připravovanou legislativou chceme posílit dialog mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, naším cílem není, aby stát diktoval podmínky zaměstnavatelům v soukromé sféře, ale aby se obě strany vzájemně shodly na vhodném kompromisu,“ shrnul tak Jurečka pro Českou televizi.
Protesty na obzoru
ČMKOS ovšem kromě stížnosti Evropské komisi chystá kvůli novele zákoníku práce také protestní akce. Uspořádat je chce během projednávání normy ve sněmovně, čímž chce povzbudit poslance v tom, aby ji nepodpořili. Konání odborů je pak v tomto případě dle odborníků poměrně pochopitelné – pokud totiž skutečně dojde k tomu, že vláda přistoupí ke změnám zákoníku práce, mohlo by se do něj následně dostat leccos. „Pokud by se měla o něco sehrát bitva, je to zákoník práce – další věci se jinak dají různě měnit během volebního období, zákoník práce by ale měl být nastaven na dlouhé roky. Bude-li otevřen, je přirozené, že odbory budou chtít mít situaci pod kontrolou,“ shrnul analytik Lukáš Jelínek. Ostatně, v poslední době se hojně hovoří např. i o možnosti propouštění bez udání důvodu apod., což někteří vládní politici podporují. Není proto divu, že odbory jsou ostražité.
Ovšem důvodů k protestům mají odbory vlastně více – řadu problémů mají i s penzijní reformou (vedle navyšování věku ochodu do důchodu také s definováním profesí, z nichž by bylo možné odcházet do předčasné penze bez postihu). A jak se již nyní ukazuje, případné protesty podporují již odboroví předáci z oblasti školství, zdravotnictví či dopravy. Záměry odborů ale mohou být v základu docela rozmanité. „Odbory potřebují přetáhnout pozornost od personálních sporů k obsahu své práce. Musejí méně hovořit o personálním složení a více se bavit o tématech, která dopadají na zaměstnance napříč republikou,“ shrnul pak stávající situaci Jelínek.
