Lidovci zásadně proti
Ačkoliv návrh na zavedení možnosti výpovědi bez udání důvodu vzešel od vlády, zdaleka ne všechny strany s ním souhlasí. Zástupce KDU-ČSL dokonce pobouřil natolik, že při jeho prosazení hrozí tím, že z vlády odejdou. „Návrh nám vadí, protože tento nástroj je lehce zneužitelný vůči citlivým skupinám obyvatel – třeba matkám s malými dětmi,“ uvedl tak Michael Kohajda (KDU-ČSL), člen rozpočtového výboru. Dodal také, že pokud už se chceme inspirovat dánským modelem, měli bychom se jím inspirovat v celé jeho šíři. „V Dánsku, odkud podstata návrhu pochází, funguje široký rozsah rekvalifikací, finanční podpora státu v případě krátkodobé nezaměstnanosti. V Česku nic takového neexistuje,“ upozornil. Když už mají být nějaké změny přijaty, mělo by se k nim dle jeho slov přistupovat komplexně.
Výhrady ze všech stran
Ovšem KDU-ČSL zdaleka není jediný subjekt, který má s návrhem problém. Výhrady má i hnutí ANO. Jak tedy uvedl místopředseda jeho poslaneckého klubu Aleš Juchelka, rizika jsou údajně větší než benefity. „Nedokážeme vůbec říct, jak tato výpověď bez udání důvodu ovlivní flexibilitu trhu. To totiž záleží na řadě jiných faktorů, třeba na dostupnosti bydlení. Rizikem je také to, že by se zaměstnavatel mohl s někým rozloučit jen proto, že bude těhotný, nemocný. Tento návrh do českého prostředí nepatří,“ shrnul.
A faktem je, že o pozitivních dopadech na pracovní trh a stimulaci ekonomiky tak, jak o tom hovoří Národní ekonomická rada vlády (NERV), pochybují i odborníci. Podle investičního stratéga Michala Stupavského by tedy zavedení pojednávané praxe v dlouhodobém horizontu fungování českého trhu práce a celé české ekonomiky pravděpodobně nijak zásadně nezlepšilo. „Myslím, že aktuální nastavení českého pracovního práva výrazně odpovídá určitým standardům v kontinentální Evropě,“ uvedl také s tím, že vzhledem k tomu, že v Česku je dlouhodobě velmi nízká míra nezaměstnanosti, lze soudit, že český trh práce funguje poměrně dobře.
Proti jsou i odbory
K návrhu se ale odmítavě staví i odbory. Ani podle Jiřího Vaňáska, místopředsedy ČMKOS, výpověď bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele zdaleka nesplní očekávání – tedy rozhýbání trhu práce. „Pracovnímu trhu chybí jiné věci. Nám vadí, že člověk, který bude mít třeba jiný názor nebo bude člen jiné politické strany než zaměstnavatel, prostě klidně dostane výpověď,“ dodal. Upozornil také, že právě vzhledem k nízké míře nezaměstnanosti není zdaleka jisté, že takto propuštěný zaměstnanec dokáže rychle najít nové uplatnění v oboru, příp. najde práci za stejných (nejen platových) podmínek.
Na druhou stranu, podle slov Jiřího Horeckého, prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, je návrh poměrně přísný. Počítá s odstupným ve výši minimálně šesti platů a dvouměsíční výpovědní lhůtou. „To je pro zaměstnavatele minimálně osm měsíců, což by pro něj bylo tak finančně náročné, že by si opravdu velmi rozmýšlel, zda tento institut využít,“ vysvětil. Návrh ale prý vede k narovnání vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V něm by pak mělo platit, že zaměstnavatel se musí o své zaměstnance starat, pokud chce, aby zůstali, ale zaměstnanci zase musejí dlouhodobě kvalitně pracovat, vzdělávat se. Možnost „rozloučit se“ by dle Horeckého měly mít obě strany totožnou.
