Co říkají statistiky
Pravidelné statistiky týkající se nezaměstnanosti zveřejňuje Úřad práce. Dle jím shromážděných dat pak nezaměstnaných v květnu ubylo a jejich podíl činil 3,6 %, tedy o jednu desetinu méně než v dubnu. Ke konci května tak evidovaly úřady práce přes 270 tisíc uchazečů o zaměstnání. Další pokles nezaměstnanosti lze přičítat na jedné straně sezónním pracím a na straně druhé také rozjezdu turistické sezony. I díky tomu se tedy nezaměstnanost v Česku opět dostala na nejnižší úroveň napříč celou Unií. Snížil se ale také počet volných pracovních míst, těch je aktuálně méně než uchazečů o práci – a jak již bylo naznačeno, problém je také v tom, že nabídka neodpovídá poptávce.
V nezaměstnanosti jsou také velké regionální rozdíly, což souvisí s příležitostmi na trhu práce. Nejnižší nezaměstnanost je tedy v hlavním městě a jeho okolí, stejně jako v okolí průmyslových center. Poměrně vysoká nezaměstnanost je naopak na Ústecku a na severní Moravě, relativně vysokých čísel ale dosahuje i v Brně.
Průměrný věk uchazečů o práci pak dle Úřadu práce činí 43 let, nejvíce je jich ve věku 30-49 let (42 %), osob starších 50 let je na 36 %. Mezi uchazeči o práci je minimum absolventů středních a vysokých škol, nápor ze strany těchto skupin čekají úřady práce až v září. Letní měsíce jsou ale pro hledání zaměstnání poměrně problematické, v nabídce jsou většinou práce sezónní. Konkrétně červen pak společně s prosincem platí za jeden z nejslabších měsíců z hlediska stálých pracovních příležitostí. Toto období naopak přeje studentům a zájemcům o brigády. Širší a pestřejší nabídku stálých pracovních příležitostí lze ale čekat až na podzim.
Rozpor v nabídce a poptávce
Na tři čtvrtiny pracovních míst nabízených úřady práce jsou hledáni lidé s nižším vzděláním. „Největší zájem a poptávka je po tzv. modrých límečcích, tedy zaměstnancích pracujících ve výrobě a logistice,“ upřesnil HR manažer, Jiří Halbrštát. Postupně ale přibývá míst, která vyžadují alespoň základní digitální gramotnost.
Češi se ale snaží hledat alternativní práci v jiných sektorech, než v těch, v nichž je největší zaměstnavatelská poptávka, především ve službách, protože práce ve výrobě není tak populární. Právě proto zaměstnavatelům a personálním agenturám nezbývá nic jiného, než dělat nábory v zahraničí. Přitom řadu pozice mezi Čechy nepopulárních již obsadili uprchlíci z Ukrajiny. „Nejčastěji našli uplatnění právě ve výrobě a logistice,“ potvrdil Halbrštád. Dodal ale, že je škoda, že uprchlíci nemohou najít uplatnění ve svých oborech a specializacích. Pravdou dle jeho slov je, že např. mnoho zdravotních sester musí pracovat úplně v jiných oborech. „I tak je ale velký úspěch, že se jich většinu podařilo zaměstnat, vytrhli řadě zaměstnavatelů trh z paty,“ uzavřel.
