„Úplně první mláďata kočky slaništní, kterou olomoucká zoo chová od roku 2019, se narodila v červnu roku 2022. „Letos můžeme jejich příznivcům zvěstovat, že se chovu daří a samice přivedla na svět další kotě, samečka, který je třetím úspěšně odchovávaným mládětem. Dělá radost nejen matce, nám, ale i prvním návštěvníkům, kteří jej nyní už mohou spatřit,“ prozradila zooložka Jitka Vokurková. V zoo jsou k vidění i odrostlá 4 koťata kočky krátkouché.
Kočka, která má ráda vodu
Spolu s pumou se jedná o nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou konstitucí blíží kočce domácí. Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života. Výborně plave a šplhá, což částečně určuje i skladbu jejího jídelníčku. Loví ptáky, ryby, hlodavce, ještěrky, hmyz. Ve větvích stromů spí a dokonce se i páří. 2-3 koťata přicházejí na svět v doupěti pod keřem, v dutině pod kořeny stromu nebo i v malých jeskyních. Koťata otvírají oči po 8 dnech, v šesti týdnech věku už skvěle šplhají a v 8 měsících věku jsou již samostatná. Dospívají do 2 let života a dožívají se 14-16 let.
Je libo kožešinku? Nechte si zajít chuť!
V 80. letech minulého století, po zapsání jaguára, ocelota a margaye do příloh úmluvy CITES a omezení bchodu s jejich kožešinami, dramaticky stoupla poptávka po kožešinách kočky slaništní. K výrobě jednoho kabátu je potřeba 25 kůží. Vysoká poptávka vedla k desetitisícům ulovených koček. Změnu přinesl až rok 1992, kdy se dostala pod ochranu úmluvy CITES, její lov je ilegální, a její počty ve volné přírodě se podařilo stabilizovat.
