Mírný růst, ale výsledek neveselý
Vzhledem k tomu, že maximální pocit bezpečí může dosáhnout až ke 100 bodům, je hodnota lehce nad padesátkou nepříliš dobrým výsledkem. Jen zhruba polovina lidí se cítí chráněna před negativními událostmi, jako jsou ztráta bydlení, poškození majetku či úraz. „Oproti loňskému výzkumu je index bezpečí podobně vysoký a dosahuje k hodnotě 52,8 bodů. Loni to bylo o desetinu méně, takže situace je stabilizovaná,“ shrnul expert Petr Gajdušek. Dle jeho slov ale výsledky mohou být ovlivněny skutečností, že průzkum byl realizován ještě před zářijovými ničivými povodněmi.
Čeho se obáváme?
Největší obavy mají lidé o své fyzické a duševní zdraví. Právě od možného onemocnění se totiž další potenciální problémy odvíjí – např. ztráta pravidelného příjmu nebo související finanční indispozice. Na druhou stranu průzkum ukázal, že lidé jsou velmi dobře zabezpečení před ztrátou bydlení. Nutno dodat, že výsledky jsou ovlivněny tím, že zejména příslušníci starší generace (lidé důchodového věku) výrazně častěji uváděli, že je vysoce nepravděpodobné, že by je mohla ztráta bydlení postihnout.
Právě mezi lidmi ve věku 71+ byl zaznamenán jeden z nejvyšších souhrnných indexů bezpečí vůbec, a to 55,9 bodů ze sta. Socio-demografické údaje obecně ve vnímání vlastního bezpečí před okolními riziky hrají poměrně velkou roli. Relativně vysoká hodnota indexu bezpečí se totiž týká nejen starší a důchodové populace, ale také osob s vyšším vzděláním (56,3 bodu) a také těch, kdo bydlí s partnerem, dětmi, rodiči nebo prarodiči (55,9 %). Zdaleka nejvyšší míru bezpečí pak vnímají lidé s vyššími příjmy okolo 50 tisíc (58,5 bodů), přičemž v tomto případě platí přímá úměra – čím více příjmy klesají, tím se snižuje také vnímaný pocit bezpečí. Podle výzkumníků pak byli respondenty s nižšími příjmy v daném průzkumu především osoby, které jsou na někom „závislé“, tedy lidé na rodičovské dovolené, ti, kdo jsou v dlouhodobé pracovní neschopnosti apod.
Regionální rozdíl
Kromě socio-demografických údajů ale hodnotu indexu bezpečí ovlivňuje i regionální aspekt (byť rozdíly jsou spíše drobné). „Rozdíly mezi regiony nejsou nijak významné. Ale nejvíce bezpečný – tedy region s nejvyšším indexem bezpečí – je Karlovarský region. Velmi těsně za ním následuje Praha a Královéhradecký region. Nejnižší je index bezpečí v Plzeňském kraji. Ale ten rozdíl je v rámci celorepublikového průměru v řádu jednotek bodů,“ uvedl v dané souvislosti Gajdušek.
Nakonec lze ale říct, že vnímání vlastního bezpečí vzhledem k negativním vlivům zvnějšku úzce souvisí s tím, jak člověk ke své životní situaci obecně přistupuje, potažmo se odvíjí od jeho duševního rozpoložení. „Pokud se člověk cítí v pohodě, je index bezpečí výrazně vyšší než u těch, co se dobře necítí,“ shrnuli tak zároveň iniciátoři výzkumu.
