Městys Zdislavice u Vlašimi známe díky kostnici
Zdislavická kostnice je jakýmsi unikátem, jelikož podobných památek se mimo kostelní či klášterní areály zachovalo málo a o její existenci dokonce nevědí ani mnozí lidé, žijící v okolí. Většinou bývá tato kostnice pokládána za kapli, ale pokud se podíváte pozorně, součástí kříže na vrcholu střechy je lebka.
Zdejší hřbitov se osudem podobal jiným, jak bylo popsáno v úvodu – v 18. století zasáhla morová rána a obyvatelstvo naprosto zdecimovala. Hřbitov byl beznadějně přeplněný.
V roce 1787 se stal zdislavickým farářem karmelitán ze zrušeného kláštera sv. Havla v Praze Jan Bonaventura Böhnisch. Byl to on, kdo rozhodl, že se musí ostatky vyzvednout, očistit a uložit v márnici. Ani ta ale nestačila, a tak roku 1810 byla postavena nová kostnice. Stavebníci se asi inspirovali kostnicí nedalekého sedleckého kláštera, vnitřní uspořádání se jí totiž podobá. Jako jinde jsou všechny ozdoby a jiné prvky, třeba pyramidky, sestavené z kostí, kostmi je orámováno i okno za oltářem.
Komu asi patřila zelená lebka?
Zajímavostí této kostnice je lebka, která je samostatně zavěšena nad oknem a jako jediná má zelené zbarvení. Pokusy lebku očistit vždy ztroskotaly, posléze totiž znovu zezelenala. Proč tomu tak je a komu asi patřila?
Legenda vypráví, že je to ostatek vrchnostenského správce, který byl tak domýšlivý, že chtěl být i po smrti výš než všichni ostatní a také být zajímavější. Jeho lebka spadla z každého místa, kam byla umístěna a zůstala jen na nejvyšším místě nad oknem – proč je ovšem zelená, těžko říci.
Zloději kradli i lebky
Jednu dobu to vypadalo, že je s touto kostnicí konec, tak moc byla zničena vandaly. Ti se nestyděli ukrást i lebky, z nichž jich mnoho bylo zničeno. Je zajímavé, že některé byly vráceny zpět. Dnes je ale kostnice opravena a na požádání je možné ji navštívit.
