Hlavní úlohou dobrovolníků je zabránit tomu, aby lidé sysly krmili nevhodnou potravou, pokoušeli se je chytat nebo rušili jejich nory. Také vysvětlují, proč je důležité nezasahovat do života těchto zvířat. „Sysli jsou roztomilí, a tak si získali přízeň obyvatel přilehlého sídliště i návštěvníků. Jsou aktivní přes den a možnost si je zblízka prohlédnout je lákavá. Tito hlodavci si postupně na častý pohyb lidí zvykli a z velké části tak ztratili svou přirozenou plachost. Pro původně divoká zvířata to je ale riziko,“ upozorňuje Jitka Matoušová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Dobrovolnický projekt funguje od roku 2021 díky spolupráci Agentury a místní základní organizace ČSOP Klenice. Podle Milady Vrbové z této organizace se situace v posledních letech zlepšuje. „Myslím, že se nám daří na návštěvníky působit a většina z nich respektuje naše doporučení a zajímá se o další informace. Občasné incidenty se sice vyskytnou, ale není jich mnoho,“ hodnotí uplynulé sezóny.
Kolonie syslů v této lokalitě zaujala i vědce z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ti se zaměřili na to, jak přítomnost lidí a přikrmování ovlivňuje chování a zdraví zvířat. „Výzkum provádíme od roku 2019. Předběžné výsledky naznačují, že extrémně vysoká hustota syslů, způsobená v minulosti právě i nadměrným přikrmováním, zřejmě vedla k celkovému útlumu rozmnožování. To se projevilo velkým podílem nerozmnožujících se samic v populaci,“ říká zooložka Irena Schneiderová.
Letos výzkum pokračuje a zaměří se například na střevní mikrobiom, parazity nebo genetickou rozmanitost. Klíčové bude porovnání s jinými lokalitami, kde k přikrmování nedochází.
Radouč je evropsky významnou lokalitou. Jde o území cenných suchých trávníků a vřesovišť, známé právě díky výskytu početné kolonie syslů v těsném sousedství obytné zástavby.
Záchranný program pro sysla obecného je jedním ze čtrnácti, které v současnosti běží na území Česka. „Naší prioritou je samozřejmě udržet krajinu ve stavu, kdy poskytuje domov co nejširšímu spektru rostlin a živočichů. V případech, kdy se to nedaří, přicházejí na řadu speciální opatření – jako je třeba právě záchranný program pro kriticky ohroženého sysla obecného,“ uzavírá František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
