Zásadní úspěch přišel 14. června, kdy se z vajíčka, sneseného dvorským párem, vylíhlo zdravé mládě. „Odchovy těchto jeřábů jsou mimořádně vzácné, často jde o neoplozená vejce a páry nemusí být vždy harmonické,“ vysvětlil zoolog Michal Podhrázský. Dvorský pár přitom snesl za roky několik neoplozených vajec – až letos ale přišel zlom. Mládě se po vylíhnutí bez potíží vypořádalo s extrémními teplotami i prudkými lijáky a dnes je již dobře viditelné ve výběhu se sitatungami západoafrickými.
Úspěch má navíc punc celosvětové výjimečnosti. Podle dat systému ZIMS, který sdružuje zoologické zahrady po celém světě, chová jeřába bradavičnatého jen 141 jedinců. Za poslední rok se vedle Dvora Králové vylíhla mláďata už jen ve třech dalších zařízeních – v Johannesburgu a dvou amerických zahradách. Každá z těchto institucí přitom zaznamenala pouze jeden odchov.
Výjimečnost případu navíc podtrhuje fakt, že mládě bylo odchováno naprosto přirozeně – bez zásahů člověka. Dospělí ptáci si sami postavili jednoduché hnízdo na zemi, inkubovali vejce a nyní sami vodí svého potomka. „To je přesně cílem moderního chovu – vytvořit takové podmínky, aby se zvířata chovala co nejpřirozeněji,“ dodává zoolog Podhrázský.
Safari Park aktuálně chová pět druhů jeřábů, přičemž loni se zde vůbec poprvé podařilo odchovat také jeřába rajského. Právě zkušenosti s péčí o tyto elegantní ptáky přispěly k letošnímu úspěchu u mimořádně náročných jeřábů bradavičnatých.
Jeřábi bradavičnatí – někdy též nazývaní laločnatí – patří mezi největší zástupce svého druhu v Africe, dorůstají až 170 cm. Jejich inkubace je ze všech jeřábů nejdelší a trvá 36 až 40 dní. Rodiče se o mládě starají společně po dobu dvou až tří měsíců. Zajímavostí je jejich věrnost – jakmile se vytvoří pár, často spolu zůstává po celý život. Jejich složité rituální tance a charakteristické troubení z nich činí symbol věrnosti a elegance v mnoha kulturách.
Přesto je jejich přežití v přírodě čím dál složitější. Kvůli rychlému úbytku mokřadů, jejich přirozeného prostředí, se populace těchto ptáků neustále snižuje. Podle odhadů zůstává ve volné přírodě méně než 8 000 párů.
Jeřáb bradavičnatý obývá jižní Afriku a planiny zemí jako Etiopie, Zambie, Mozambik, Zimbabwe či Angola. Právě v této oblasti dochází ke ztrátě stanovišť nejrychleji. I proto má odchov v Dvoře Králové zásadní význam pro celosvětovou ochranu druhu.
