Náměstkyně prostějovského primátora Milada Sokolová na pietním aktu připomněla hrdinství všech, kteří se tehdy okupantům nenásilně postavili, když vyjadřovali tváří v tvář tankům nesouhlas s vojenským obsazením naší vlasti. „Tichou vzpomínku dnes opět věnujeme všem, kteří během srpna 1968 i v pozdějších letech okupace přišli rukou příslušníků tzv. bratrských armád o život,“ řekla náměstkyně Sokolová. Zmínila přitom i osudy rodin, jejich členové bylI po okupaci z politických důvodů vyhazováni z práce a jinak perzekuováni. Svou rodnou zemi v těchto dnech opustilo více než stotisíc Čechoslováků, včetně mnoha Prostějovanů a Prostějovanek. Velká většina z nich se už domů nevrátila.
Co se stalo v roce 1968 v Prostějově?
Drama jednadvaceti let okupace v Prostějově začalo zejména s tragickým nedělním večerem 25. srpna 1968. Tehdy zmatené kolony okupační armády, bloudící Prostějovem, dvě minuty po dvacáté hodině zahájili zbytečnou, ale bohužel vražednou palbu, a to na dnešním náměstí TGM, kde se konal pietní akt, i na dalších místech města. Tři občané Prostějova – Marta Říhovská, Josef Boháč a Ladislav Lang – zaplatili tuto střelbu okupantů životem. Atmosféru tehdejších dnů dokresluje i to, že pohřeb těchto nevinných civilních obětí o čtyři dny později úmyslně rušilo přelétávání vojenských vrtulníků nad městem.
