Na začátku je důkladná evaluace. Škola si spolu s průvodci určí, co potřebuje posílit – nejčastěji školní klima, kvalitu výuky a lepší spolupráci mezi učiteli, rodiči a žáky. Součástí procesu je i dvoudenní výjezd sboru mimo školu, kde se rodí společná představa směřování. „Učitelský sbor vyjede na dva dny mimo školu a tam diskutuje o tom, kam by chtěl školu dovést, jaká by měla být. Pak na ně čeká roční systematická práce,“ popisuje Stanislava Křížová, manažerka projektu z AISIS. Každá škola si volí tři hlavní změny podle svých potřeb a podpora je cílená na míru.
Výsledky potvrzují, že klíč je u lidí, kteří jsou denně s dětmi. „Pozitivní změna v našem školství začíná vždy u vyučujících. Můžeme reformovat systém výuky či aktualizovat osnovy, ale klíčový je přístup těch, kteří jsou se žáky a studenty v každodenním kontaktu. Z měřených výsledků navíc vyplývá, že to má dopad na příjemnější atmosféru ve škole, efektivnější vzdělávání i lepší komunikaci na ose žák–učitel–rodič,“ říká Ladislav Kučera.
Důležitá je také průběžná měřitelnost dopadů, aby bylo zřejmé, co funguje. „Program EDU pro regiony umožňuje školám nejen zlepšovat kvalitu výuky a klima ve škole, ale také měřit dopady těchto změn. Hloubková evaluace nám dává jistotu, že podpora je využívána efektivně a cíleně tam, kde má největší pozitivní vliv,“ dodává Michal Kadera.
Inspirací jsou i školy, které už změnou prošly. „Díky projektu jsme začali systematicky budovat pozitivní klima školy pro všechny. Stanovili jsme si společnou vizi a připravili akční plán,“ uzavírá Leona Nováková, zástupkyně ředitelky ZŠ v Dukelské ulici v Mladé Boleslavi.
