Neznámý odkaz? Zbytečné riziko
AI dnes zvládne během chvilky připravit pracovní e-mail, vtipné narozeninové přání i složitý dokument, a právě proto je pro mnoho lidí tak užitečným pomocníkem. Užitečnost umělé inteligence však občas zneužívají podvodníci. Ti vytvoří zprávu, která na první pohled vypadá důvěryhodně, jako by přišla z vaší banky, od úřadu nebo třeba od blízkého člověka s „novým číslem“. Proto má smysl číst podobné zprávy kriticky a ověřovat si je, zvlášť když obsahují naléhavou výzvu k okamžitému kliknutí.
Typické znaky? Výzva k rychlému jednání („pokud do 24 hodin nepotvrdíte…“), gramatické nebo stylistické chyby, odkaz na podivnou webovou adresu. Nejjednodušší obrana je přitom pořád stejná: neklikat a ověřovat. Raději zavolejte přímo do banky nebo napište kamarádovi na staré číslo. Ta minuta navíc může ušetřit hodiny nepříjemností.
Pozor na digitální dvojníky
Snad každý z nás už viděl obrázek vygenerovaný umělou inteligencí. AI dnes umí vytvářet nejen realistické fotografie, ale také videa a hlasové nahrávky. Problém ale přichází ve chvíli, kdy jsou vygenerované obrázky zneužívány k šíření falešných informací a obrázků. Tento tzv. deepfake pak představuje bezpečnostní problém.
Rozpoznat originál od zmanipulované kopie je mnohdy obtížné. Základem je však vždy kriticky hodnotit obsah, který vidíte online. Pokud je obsah příliš šokující, senzacechtivý nebo přehnaný, vždy ověřte jeho zdroj. „Když si nejste jisti, jestli je video nebo obrázek pravý, zaměřte se na detaily, například nepřirozený pohyb očí, neobvyklý počet prstů nebo rozmazané okraje předmětů. To jsou časté znaky, že jde o deepfake,“ radí Roman Berglowiec, CEO Everbotu.
