Modernizace protidronových systémů: armáda, policie i správci infrastruktury získají nové pravomoci

Pracovní skupina a rozšíření kompetencí

Bezpečnostní rada státu vytvořila pracovní skupinu k protidronové ochraně a doporučila využít zkušenosti zdejších i zahraničních firem. Cílem je zabezpečit letové provozy, letiště a energetické objekty proti nelegálnímu nebo nepřátelskému použití dronů. Podle zadání získají možnost eliminovat hrozby bezpilotních strojů nově kromě policistů a vojsk také složky zajišťující bezpečnost kritické infrastruktury.

Jak systémy fungují

Detekční systémy umí dron zaměřit na vzdálenost 4-8 kilometrů (v případě radarů), určí i pozici pilota. Moderní detekce kombinuje radary, akustiku, optické kamery a analýzu signálů; často dokáže rozpoznat i to, zda dron něco nese nebo zda jde o registrovaný exemplář. Pokud systém vyhodnotí riziko, lze nasadit zařízení, které dron umí „poslat k zemi“ – od elektronického rušení GPS a Wi-Fi po cílené zachycení. Na trhu existují i ruční varianty a speciální upravené vozy policie a armády, které umí dron lokalizovat a nasměrovat na místo jeho bezpečného odstavení.

Pokuty, registrace a praxe

Obavy o bezpečnost rostou s počtem pilotů dronů – v ČR je dnes evidováno více než 85 tisíc registrovaných provozovatelů dronů a jen v posledním roce přibylo přes 25 tisíc nových registrací. Za porušení pravidel při provozu dronů, např. za vlet do zakázané zóny, hrozí vysoké pokuty. Dle závažnosti prohřešku hrozí fyzickým osobám sankce ve výši až 3 miliony a právnickým až 5 milionů korun. V praxi ale úřady dosud ukládají výrazně nižší pokuty; nejvyšší dosud udělená sankce byla 200 tisíc korun.

Nová pravidla a digitální mapa

Od letošního září platí pro létání s drony nová pravidla. Piloti se musí hlásit do digitální dronové mapy a dodržovat bezletové zóny – zvláštní pravidla platí kolem letišť, jaderných zařízení či při veřejných shromážděních. Létání nad davem je v zásadě zakázané a pořízení identifikovatelných záběrů osob vyžaduje zvláštní oprávnění. V turistických oblastech, v blízkosti památek či v okolí Pražského hradu pak při provozu dronů chybují nejčastěji turisté, kdežto Češi se přestupků dopouštějí spíše v místech svého bydliště, uvádějí kontrolní orgány.

Implementace protidronových technologií by měla pokračovat i nadále. Bezpečnostní složky i provozovatelé kritické infrastruktury budou muset investovat do detekce a výcviku. Současně roste tlak na lepší osvětu mezi uživateli dronů. Registrace, znalost digitálních map a respektování pravidel zůstávají klíčové. Nasazení moderních protidronových systémů má snížit rizika, ale bude vyžadovat i legislativní a technickou koordinaci mezi státem a soukromým sektorem.

Témata článku

Doporučujeme