Motorem růstu mají být firmy, ne stát
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemá být hlavním hybatelem ekonomiky stát. „Motorem růstu nebude stát ani vláda, budou to zaměstnavatelé a zaměstnanci, živnostníci, výzkumníci a ti, kdo jsou úspěšní ve svých oborech,“ uvedl při představení dokumentu nazvaného Strategie pro budoucnost.
Do prioritních oblastí tak má investovat nejen stát, ale i soukromý sektor. Vláda chce firmy motivovat vytvářením stabilního prostředí a podmínek pro dlouhodobé investice. Opozice však namítá, že bez výrazného zadlužení nebude možné slíbené projekty financovat a že strategie staví na investicích „do betonu místo do lidí“.
Kabinet zároveň deklaruje, že chce deficit veřejných financí udržet pod třemi procenty HDP.
Energetika: zestátnění výroby ČEZ i boj o emisní povolenky
Jednou ze zásadních kapitol celé Strategie je energetika. Vláda plánuje zestátnit výrobní část společnosti ČEZ, přičemž podíly minoritních akcionářů chce vykoupit z prostředků firmy, nikoli ze státního rozpočtu. Konkrétní harmonogram ani jednotlivé kroky zatím kabinet nepředstavil.
Strategie také počítá s dostavbou dvou bloků v Dukovanech, ve hře zůstává i rozšíření Temelína a příprava malého modulárního reaktoru. Premiér Andrej Babiš (ANO) také zdůraznil i nutnost změn v systému emisních povolenek. „Nejdůležitější je, abychom vybojovali v rámci EU tu změnu emisních povolenek ETS 1, což je absolutní katastrofa,“ uvedl. Vláda vedle prosazování úprav stávajícího mechanismu ETS1 zároveň odmítá zavedení systému ETS2.
Bydlení, stavební zákon a doprava
Dalším strategickým cílem je zrychlení výstavby bytů a domů díky novému stavebnímu zákonu. Kabinet chce do pěti let dosáhnout hranice 50 tisíc nových bytů ročně. Vyšší nabídka má podle vlády zpomalit růst cen nemovitostí a současně podpořit ekonomiku.
V oblasti dopravy chce vláda během příštích deseti let dokončit páteřní dálniční a železniční síť. Do čtyř let má vzniknout robustní síť dobíjecích a plnicích stanic pro alternativní pohony. Financování má být z velké části založeno na PPP projektech, tedy spolupráci státu a soukromého sektoru.
Mohlo by vás zajímat
Trh práce a vzdělávání
Strategie reaguje i na nedostatek kvalifikované pracovní síly, na který dlouhodobě upozorňují firmy zejména ve stavebnictví či zemědělství. Česká ekonomika je v těchto oborech závislá na zahraničních pracovnících. Původní plán zvýšit do roku 2030 počet zahraničních zaměstnanců o 100 tisíc ale z dokumentu po tlaku SPD vypadl.
V oblasti vzdělávání chce vláda zvýšit výdaje ze současných 5,2 procenta HDP na šest procent do roku 2030. Platy učitelů mají dosáhnout 130 procent průměrné hrubé mzdy. Do roku 2040 chce kabinet zvýšit podíl částečných úvazků na 15 procent a zaměřit se na omezení šedé ekonomiky a exekucí.
Představená strategie tak kombinuje rozsáhlé investice do infrastruktury s ambicí změnit energetiku i pracovní trh. Zda se podaří skloubit vysoké investiční plány s rozpočtovou odpovědností, bude podle ekonomů klíčovou otázkou příštích let.
