Co navrhuje Evropa
Evropský parlament schválil nezávaznou rezoluci, jež doporučuje zavést jednotné unijní minimální věkové hranice pro používání sociálních sítí: děti do 13 let by na ně neměly mít přístup vůbec, děti 13–16leté jen s výslovným souhlasem rodičů. Platformy by měly zároveň zavést ověřování věku uživatelů. Kontrola věku by údajně mohla probíhat prostřednictvím unijní aplikace.
Rezoluce ale nemá jednoznačnou podporu. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) tak například upozornila, že by větší zodpovědnost kladla na rodinu, rodiče a školy, protože zákazy považuje za nefungující. Její kolegyně Markéta Gregorová (Piráti) zase varuje, že „věková verifikace otevírá nebezpečná vrátka do prolamování soukromí“.
Česko: školy mobilům říkají ne
Omezování mobilních telefonů ale začínají zavádět i některé evropské školy. Ve Švédsku je plánují zakázat, ve Finsku jsou restrikce již v platnosti a podobná debata se vede i v Česku. Pravděpodobný ministr školství Robert Plaga (ANO) shrnul, že „umělá inteligence samozřejmě do výuky patří, ale devastující efekt má používání mobilních telefonů o přestávkách nebo užívání sociálních sítí nejmenšími.“ Chce tedy připravit metodické doporučení ředitelům a zdůrazňuje, že mobily by měli odevzdávat především žáci prvního stupně.
Podle České školní inspekce nyní úplný zákaz mobilů uplatňuje zhruba 15 procent tuzemských základních škol. Ředitelé často argumentují tím, že žáci mobilní telefon nepotřebují, vše důležité se dozví na elektronických tabulích ve škole. Jiní se pak přiklání spíše k výchově v digitálním prostředí a odpovědnosti rodičů. Ve školách, kde už zákaz mobilních telefonů platí, se ale ukazuje, že děti během přestávek častěji komunikují „tváří v tvář“ a méně času tráví pasivně scrollingem — a učitelé hodnotí přínos takových opatření kladně.
Odborníci přitom upozorňují, že nadměrné vystavení digitálním technologiím a sociálním sítím zvyšuje riziko obezity, poruch spánku, potíží se soustředěním či úzkostí. Linka bezpečí eviduje nárůst problémů u dětí, které jsou častěji online – hůře nesou příval negativních zpráv, ale mají také omezené kritické myšlení. Velká část rodičů přitom nemá přehled o tom, jaký obsah jejich děti sledují — což může rizika ještě prohlubovat. Doporučení proto zní jednoznačně: dítě do dvou let by mělo být zcela bez obrazovek, do pěti let je maximem vystavení jakýmkoliv typům obrazovek hodina denně, později nanejvýš dvě hodiny.
Online agrese a psychické dopady
Průzkum mezi více než 52 tisíci českými školáky ukázal, že nejčastější formou agresivního chování jsou „urážky a nadávky“, se kterými se setkává okolo 60 procent dětí. Třetina žáků zažila šíření ponižujících nebo zesměšňujících fotografií. Stále větší roli přitom hraje umělá inteligence, která umožňuje vytváření zraňujících obsahů, včetně falešných intimních snímků, což zhoršuje psychické a emocionální zdraví dětí. Alarmující je, že více než polovina dětí, které nějaký útok zažily, se s tím nikomu nesvěřila.
