Schůze se protáhla, k jádru zákona se poslanci nedostali
Mimořádné jednání Sněmovny, které mělo řešit úpravy rozpočtové odpovědnosti, se zvrhlo v dlouhou procedurální debatu. Už samotné schválení programu trvalo více než sedm hodin a k detailnímu projednání návrhu se poslanci nedostali.
Opozice využila možností jednacího řádu a diskusi protahovala. Vládní poslanci to označují za obstrukce, opozice naopak tvrdí, že se snaží bránit zásadnímu zásahu do fungování veřejných financí, který si zaslouží detailní debatu. „Určitě budeme upozorňovat na problematické části návrhu a chceme, aby se veřejná diskuse neomezovala,“ uvedl Jiří Havránek, místopředseda poslaneckého klubu ODS.
Co vláda mění: širší prostor pro schodky i výjimky
Jádrem návrhu je změna pravidel, která dnes limitují maximální deficit státního rozpočtu. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by nová úprava umožnila flexibilnější hospodaření státu v době velkých investic.
Zásadní změnou je, že některé výdaje by se nově nezapočítávaly do schodku. Typicky jde o velké infrastrukturní projekty, například dopravní stavby. Vláda zároveň navrhuje, aby mimo přísná rozpočtová pravidla mohly stát i další dlouhodobé investice – například výstavba přehrad, plavebních stupňů na trase Děčín–Přelouč nebo strategické projekty v energetice včetně nových jaderných bloků. Výjimku by měly mít také výdaje na obranu nad 2 % HDP.
Schillerová návrh hájí s tím, že nejde o „otevření stavidel dluhů“, ale o nástroj pro financování strategických projektů. „Veřejné finance chceme držet bezpečně pod hranicí tří procent deficitu,“ uvedla.
Opozice: skryté zvyšování dluhu a obcházení pravidel
Opozice ale tvrdí, že změna pravidel může vést k reálnému navýšení zadlužení státu mimo kontrolu standardního rozpočtového procesu. Kritici mluví o tom, že část výdajů by se fakticky „schovala“ mimo oficiální schodek.
„Liniové stavby, které by jinak byly součástí rozpočtu SFDI, by se dostaly mimo deficit. A to otevírá prostor pro volební dárečky,“ uvedla Věra Kovářová (STAN), místopředsedkyně rozpočtového výboru. Podobně kriticky se vyjadřuje i Olga Richterová (Piráti), která návrh označuje za návrat k rozvolněné fiskální politice minulosti.
Mohlo by vás zajímat
Vláda hájí investice, opozice mluví o riziku
Schillerová odmítá, že by šlo o nekontrolované zadlužování. Argumentuje tím, že výjimky mají sloužit jen pro strategické projekty a ne pro běžné výdaje státního rozpočtu. Opozice ale upozorňuje, že hranice mezi investicí a běžným politickým rozhodnutím může být v praxi neostrá.
Debata se přitom odehrává v době, kdy české veřejné finance dlouhodobě vykazují schodky a státní dluh roste už několik let po sobě. Rozpočtový deficit se pohybuje ve stovkách miliard korun ročně a podle opozice by nová úprava mohla trend dále posílit.
Co dál?
Návrh se do druhého čtení vrátí nejdříve příští týden. Už nyní je ale zřejmé, že dohoda mezi vládní koalicí a opozicí bude složitá.
Zatímco vláda mluví o modernizaci rozpočtových pravidel a investicích do budoucnosti, opozice varuje před tím, že stát si tím „uvolňuje ruce k většímu zadlužení bez dostatečné kontroly“.
