Systém hledá cestu z deficitů
Veřejné zdravotní pojištění v posledních letech hospodařilo se schodky a pojišťovny opakovaně sahaly do svých rezerv. Výdaje na zdravotní péči totiž rostou rychleji než příjmy systému. Důvodů je hned několik – česká populace stárne, přibývá pacientů s chronickými onemocněními a stále větší část rozpočtu spolyká moderní, ale finančně náročná léčba. Celkové výdaje zdravotnictví rostou také proto, že péče o jednotlivé pacienty je stále nákladnější. Průměrná roční částka, kterou systém veřejného zdravotního pojištění vydá na jednoho pojištěnce, již přesahuje 50 tisíc korun.
Ministerstvo proto chce nastavit financování tak, aby bylo předvídatelnější. „Není dobré, když se zdravotnictví řeší vždy jen na jeden rok dopředu. Poskytovatelé potřebují vědět, s jakými prostředky mohou počítat i v dalších letech,“ uvedl ministr Vojtěch. Právě proto připravuje změny, které by umožnily uzavírat víceleté dohody o úhradách.
Podobný přístup podporují i zástupci opozice, podle nichž by větší stabilita pomohla nemocnicím, ambulancím i dalším poskytovatelům lépe plánovat investice a personální rozvoj.
Následná péče zůstává největším sporným bodem
Přestože jednání mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče letos přinesla více shody než v minulosti, některé klíčové segmenty se na podmínkách financování nedohodly. Z patnácti vyjednávacích skupin zůstaly bez dohody tři, které však představují významnou část všech zdravotnických výdajů.
Největší pozornost se soustředí na následnou péči. Právě ta bude podle odborníků hrát stále důležitější roli v souvislosti se stárnutím populace. Patří sem například dlouhodobá rehabilitace po operacích, léčba pacientů po cévních mozkových příhodách nebo péče o seniory, kteří po akutní hospitalizaci potřebují další odbornou pomoc.
Zástupci tohoto segmentu požadovali výraznější navýšení úhrad, než byly pojišťovny ochotny nabídnout. Podle jejich argumentů současné financování nepokrývá skutečné náklady zařízení. Jeden ošetřovací den stojí podle dostupných údajů v průměru přibližně 3 500 korun, zatímco úhrady se pohybují pod touto hranicí.
Pojišťovny naopak upozorňují, že následné péči nabídly vyšší růst financí než většině ostatních segmentů. Obě strany se však alespoň shodly na tom, že budou v jednáních pokračovat a hledat dlouhodobější model navyšování úhrad.
Mohlo by vás zajímat
Stárnutí populace mění priority
Právě následná a dlouhodobá péče patří k oblastem, které budou v příštích letech vyžadovat největší změny. Zdravotnictví se totiž postupně připravuje na demografický vývoj, kdy bude výrazně přibývat seniorů a pacientů s více zdravotními komplikacemi současně.
Ministerstvo proto hovoří o postupné transformaci části kapacit. V praxi to může znamenat, že některá akutní lůžka budou v budoucnu přeměňována na lůžka následné nebo dlouhodobé péče. Cílem je přizpůsobit systém skutečným potřebám pacientů.
Odborníci upozorňují, že dlouhé pobyty seniorů na akutních odděleních bývají nejen finančně nákladné, ale mohou přinášet i zdravotní rizika. Vyšší pravděpodobnost infekcí, komplikací nebo ztráty soběstačnosti následně prodlužuje léčbu a dále zvyšuje náklady.
Nejvíce peněz míří do nemocnic
Struktura zdravotnických výdajů se dlouhodobě příliš nemění. Největší část prostředků směřuje do akutní lůžkové péče v nemocnicích. Následují výdaje na léky hrazené z veřejného pojištění, specializovanou ambulantní péči a následnou péči.
Právě nemocnice a ambulantní specialisté přitom letos patří mezi segmenty, které se s pojišťovnami zatím na konečné podobě úhrad nedohodly. Ministerstvo proto bude muset podmínky definitivně stanovit prostřednictvím úhradové vyhlášky.
Opačná situace panovala loni, kdy naopak většina segmentů shodu nenašla. Letos je tedy počet uzavřených dohod vyšší, problémem však zůstává skutečnost, že mezi nedohodnutými oblastmi figurují ty největší a finančně nejnáročnější.
Pomoci mají i vyšší platby státu
Důležitou součástí příštího financování zdravotnictví budou také vyšší platby za státní pojištěnce. Stát hradí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, studenty nebo nezaměstnané. Právě navýšení těchto plateb má do systému přivést dalších 24 miliard korun.
Podle ministerstva zdravotnictví nejde pouze o jednorázovou pomoc, ale o krok, který má zabránit dalšímu prohlubování deficitů. Výdaje totiž rostou prakticky ve všech oblastech zdravotní péče a bez dodatečných příjmů by některé pojišťovny mohly v budoucnu čelit problémům s financováním.
