Dnes je 20. 9. 2026 a svátek má Oleg

Riskoval život v hlubinách oceánů. Jacques-Yves Cousteau proslavil podmořský svět

Když se v roce 1951 vydal Jacques-Yves Cousteau na palubě výzkumné lodi Calypso do Rudého moře, začala jedna z nejslavnějších kapitol v dějinách oceánografie. Díky průkopnické technice, odvážným ponorům i filmové kameře přiblížil milionům lidí fascinující svět ukrytý pod mořskou hladinou a zároveň upozornil na nutnost chránit oceány před lidskou činností.

Odhaloval podmořský svět

V roce 1951 vyplul Jacques-Yves Cousteau z jihofrancouzského Toulonu na palubě výzkumné lodi Calypso. Společně se svým týmem se vydal do Rudého moře a později i do dalších částí světových oceánů, aby prozkoumal místa, která byla tehdy pro většinu lidí naprostou neznámou.

Reklama

Calypso byla vybavena moderní technikou pro studium mořského života i mapování oceánského dna. Cousteau se svými spolupracovníky natáčel korálové útesy plné pestrobarevných ryb, obří mořské želvy i žraloky, které do té doby veřejnost znala převážně jen z vyprávění.

Záběry z těchto expedic se staly základem slavného dokumentárního filmu Svět ticha (Le Monde du silence). Snímek získal v roce 1956 Zlatou palmu na festivalu v Cannes a o rok později také Oscara za nejlepší dokumentární film. Poprvé ukázal divákům život pod hladinou oceánů v dosud nevídané podobě.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihočeském kraji a žádná zpráva vám neunikne.
Sledujte nás na síti X, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Riskovali při každém ponoru

Výpravy rozhodně nebyly bez rizika. Cousteau a jeho potápěči sestupovali do hloubek, které byly na svou dobu mimořádné. Při některých výzkumech se dostali až k hranici 75 metrů, přičemž byli odkázáni jen na omezené zásoby vzduchu.

Stejně nebezpečné bylo i samotné vynořování. Příliš rychlý návrat na hladinu mohl způsobit dekompresní nemoc, která vede k bolestem kloubů, poruchám vědomí a v krajním případě může být smrtelná. Každý ponor proto vyžadoval pečlivé plánování.

Napětí provázelo také natáčení žraloků. Kameramani i potápěči se často ukrývali v kovové ochranné kleci, do jejíchž stěn mohutní predátoři opakovaně naráželi.

Vyvíjel nové technologie

Jacques-Yves Cousteau nebyl jen filmařem a mořeplavcem, ale také vynálezcem. Už v roce 1943 společně s inženýrem Émilem Gagnanem vyvinul moderní akvalung, který potápěčům umožnil mnohem svobodnější pohyb pod vodou a stal se základem dnešního potápěčského vybavení.

Při natáčení expedic využíval jeho tým také motorizované podvodní skútry, které usnadňovaly pohyb na větší vzdálenosti. Roku 1959 pak Cousteau představil malou výzkumnou ponorku přezdívanou „potápěcí talíř“. Stroj pojmenovaný Denise se pohyboval podobným principem jako oliheň – nasával vodu a prudce ji vypouštěl dozadu, čímž získával pohon.

Objevoval vraky i zrození života

Během expedic narazil Cousteau na dně Rudého moře také na vrak dávno potopené lodi. Jeho potápěči z něj vyzvedli například lodní zvon nebo zrezivělý motocykl, který se stal jedním ze symbolů nečekaných nálezů ukrytých pod mořskou hladinou.

Stejně silný dojem však zanechaly i okamžiky zcela opačné – na opuštěných plážích zachytil kamerou líhnutí mořských želv a jejich první nebezpečnou cestu z písku do oceánu.

Upozorňoval, že oceány potřebují naši ochranu

Expedice z první poloviny padesátých let představovaly jen začátek Cousteauova celoživotního díla. Během dalších desetiletí natočil desítky dokumentů, napsal řadu knih a stal se jedním z nejznámějších popularizátorů oceánografie.

Zároveň patřil mezi první osobnosti, které veřejně varovaly před znečišťováním moří ropnými látkami, ničením korálových útesů i nadměrným rybolovem. Jeho výzvy jsou dnes aktuálnější než kdy dříve. V době, kdy oceány čelí změně klimatu, znečištění plasty i úbytku mořských živočichů, připomíná Cousteauův odkaz, že poznání přírody má smysl především tehdy, pokud ji dokážeme také chránit.

Doporučujeme

Revue

Jedna chyba a je konec. Silnice smrti se vine bolivijskými Andami

Jedna chyba a je konec. Silnice smrti se vine bolivijskými Andami

Jedna chyba, špatně odhadnutá zatáčka nebo příliš vysoká rychlost mohou na bolivijské Silnici smrti znamenat pád do hlubiny. Z kdysi obávané dopravní tepny se dnes stala jedna z nejvyhledávanějších tras ...
Co všechno Marco Polo skutečně viděl a zažil? Tajemství slavného cestovatele trvá

Co všechno Marco Polo skutečně viděl a zažil? Tajemství slavného cestovatele trvá

Ve třináctém století byla Asie pro většinu Evropanů téměř neznámým světem. Marco Polo se do něj vydal jako sedmnáctiletý mladík a na dlouhá léta se ocitl ve službách mocného Kublaj-chána. ...
Když člověk poprvé vystoupil do vesmíru

Když člověk poprvé vystoupil do vesmíru

Člověk už dokázal obletět Zemi, ale další krok byl mnohem odvážnější: vystoupit z bezpečí kosmické lodi a ocitnout se přímo ve vakuu. První pokus přinesl Sovětům prvenství, Američané však odpověděli ...
Tresty, půsty a bolest za zdmi středověkých klášterů. Jaká byla skutečnost?

Tresty, půsty a bolest za zdmi středověkých klášterů. Jaká byla skutečnost?

Klášterní život měl svá přísná pravidla. Ne každý mnich však žil v neustálém utrpení, jak by se mohlo zdát z některých pozdějších vyprávění. Vedle půstu a odříkání existoval také propracovaný ...
Jed jako dokonalá zbraň. Někdy může být nebezpečné i něco, co vypadá úplně nevinně

Jed jako dokonalá zbraň. Někdy může být nebezpečné i něco, co vypadá úplně nevinně

Jed může zabíjet, ochromovat i odradit nepřítele. V přírodě však není výsadou hadů a štírů. Jedovaté látky najdeme u hmyzu, ryb, obojživelníků i dalších živočichů. Někteří je používají k lovu, ...
Bodnutí hmyzem skončilo hororem. Z hlavy pacientce lékaři vytáhli přes čtyřicet larev

Bodnutí hmyzem skončilo hororem. Z hlavy pacientce lékaři vytáhli přes čtyřicet larev

Na Jamajku odjela na několik měsíců. Domů se však dvaačtyřicetiletá žena vrátila předčasně a ve velmi vážném stavu. Zpočátku to vypadalo na obyčejnou infekci kůže. Skutečná příčina jejích potíží byla ...
Lze vypnout mozek a nemyslet na nic?

Lze vypnout mozek a nemyslet na nic?

Říct si „teď už nebudu na nic myslet“ zní jednoduše. Jenže právě v okamžiku, kdy se o to pokusíme, začneme svou mysl sledovat. Mozek přitom ani v klidu nepřestává pracovat. ...
Delfíni a bonobové mají sex i pro potěšení. Jsou v tom mezi zvířaty výjimeční?

Delfíni a bonobové mají sex i pro potěšení. Jsou v tom mezi zvířaty výjimeční?

Sex je v přírodě především cestou k rozmnožování. Jenže ne vždy. Některá zvířata vyhledávají sexuální kontakt i tehdy, když z něj nemůže vzniknout mládě. Nejznámějšími příklady jsou delfíni a bonobové. ...
Ranulph Fiennes neznal strach. Překonal Saharu, Antarktidu i Arktidu

Ranulph Fiennes neznal strach. Překonal Saharu, Antarktidu i Arktidu

Poušť, led, polární noc, bouře i nekonečné pláně zamrzlého oceánu. Pro britského dobrodruha Ranulpha Fiennese nebyly překážkou, ale výzvou. Jeho největší podnik, Transglobální expedice, trval téměř tři roky a vedl ...
Moucha není jen otravným hmyzem, má překvapivě dokonalé schopnosti

Moucha není jen otravným hmyzem, má překvapivě dokonalé schopnosti

Stačí zaslechnout známé bzučení a většina z nás okamžitě ví, že je někde poblíž. Moucha domácí je přitom mnohem dokonalejší tvor, než by se podle jejího otravného poletování mohlo zdát. ...
Reklama
Reklama
Reklama