Město se zrodilo na obchodní stezce
Jedno z nejkrásnějších měst severozápadních Čech vyrostlo na místě pravěkého sídliště u brodu přes řeku Ohři, kudy vedla významná solná stezka. Kadaňská kotlina byla osídlena už v 18. století př. n. l. a během staletí se zde vystřídalo několik kultur.
Samotné město vzniklo patrně na konci 11. století jako trhová osada. Roku 1261 bylo povýšeno na královské město a na návrší nad původní zástavbou vyrostl královský hrad i minoritský klášter s kostelem sv. Michaela. Další privilegia na sebe nenechala dlouho čekat a roku 1367 získala Kadaň také právo pořádat výroční trhy. Význam města podtrhlo i setkání českého krále a římského císaře Ferdinanda I. s představiteli Svaté říše římské. Dohody uzavřené roku 1534 vstoupily do dějin jako Kadaňský mír.
Války město ničily, lidé jej znovu postavili na nohy
Kadaň však nezažívala jen období rozkvětu. Po porážce stavovského povstání na Bílé hoře přišly konfiskace majetku i násilná rekatolizace. Třicetiletá válka město několikrát zpustošila a další rány mu zasadily války o rakouské dědictví v 18. století. Ani novodobé dějiny nebyly příznivější. Po mnichovské dohodě v roce 1938 připadla Kadaň nacistickému Německu. Na konci druhé světové války do města vstoupila Rudá armáda, následovalo vysídlení většiny německého obyvatelstva a příchod nových osídlenců z různých koutů Československa. Po desetiletích zanedbávání se historické jádro dostalo do velmi špatného stavu. Až po roce 1989 začala rozsáhlá obnova, díky níž dnes Kadaň patří mezi nejlépe opravená historická města v České republice.
Katova ulička dodnes budí respekt
Mezi nejznámější místa Kadaně patří Katova ulička. Spojuje Mírové náměstí s bývalou katovnou a malou brankou v městských hradbách. Se svou šířkou pouhých 66,1 centimetru v nejužším místě patří mezi nejužší uličky v České republice.
Měří 51 metrů a dochovala se v původním gotickém zdivu s gotickými okenními otvory. Zajímavé je, že původně vůbec nesloužila katovi. Byla vybudována jako odvodňovací průchod, kterým odtékala voda z náměstí s tehdejšími kašnami. Teprve později se stala spojnicí vedoucí ke katovně, odkud získala své dnešní jméno.
Kati stáli ve středověké společnosti na samém okraji. Přestože vykonávali v podstatě uznávanou službu, lidé se jim vyhýbali a často se báli byť jen podat jim ruku. Na druhou stranu bývali výbornými ranhojiči, protože dokonale znali lidské tělo a uměli ošetřovat zranění.
Posledním kadaňským katem byl podle tradice Ignác, který si získal větší pověst jako léčitel než jako vykonavatel hrdelního práva. Po své smrti roku 1874 se podle místní legendy stal nočním ochráncem města. Dodnes prý obchází uličkami Kadaně a dohlíží na pořádek i bezpečí jejich obyvatel.
Mohlo by vás zajímat
Legendy dodnes ožívají mezi starými zdmi
S Katovou uličkou je spojena ještě jedna pověst. Vypráví o mladé jeptišce, která měla pronášet rouhavá slova. Kat ji za trest údajně zazdil do stěny jednoho z domů. Od té doby se zde prý zjevuje její neklidný duch a citlivější lidé mluví o zvláštní tísnivé atmosféře.
Místní průvodci někdy připomínají i další vyprávění o podzemních chodbách vedoucích pod historickým centrem nebo o tajemných postavách objevujících se za soumraku v okolí městských hradeb. Ať už jsou tyto příběhy pravdivé či nikoli, dodávají Kadani zvláštní kouzlo, které běžný průvodce jen stěží zachytí.
Město, které stojí za návštěvu
Kadaň není jen sbírkou historických památek. Je to místo, kde se královská minulost prolíná s tajemnými legendami, úzkými středověkými uličkami i příběhy lidí, kteří zde po staletí žili. A právě díky této jedinečné atmosféře patří mezi města, která si člověk zapamatuje ještě dlouho poté, co je opustí.
