Za pět let se cena paliva výrazně změnila
Rozdíl proti situaci před pěti lety je výrazný. 16. září 2021 stál litr nejprodávanějšího benzinu 33,83 koruny a nafta 31,64 koruny. Řidič benzinového vozu tehdy dle ČT za stokilometrovou cestu při běžné spotřebě zaplatil přibližně 220 korun, u dieselového automobilu to bylo asi 174 korun.
Rok následující přišla ruská invaze na Ukrajinu a ceny vystřelily k padesátikorunové hranici. Benzin se dostal téměř na 48 korun za litr, nafta se blížila 50 korunám. Stokilometrová cesta tak vycházela přibližně na 300 korun u benzinového auta a 270 korun u naftového.
Dnes jsou ceny opět výrazně výše než v roce 2021. Při současných průměrech stojí ujetí 100 kilometrů přibližně 288 korun u benzinového vozu a 265 korun u dieselového.
Největší problém je s naftou
Za současným zdražováním stojí konflikt na Blízkém východě, který vedl ke zdražení ropy a nedostatku rafinačních kapacit. Právě ten výrazně dopadá na naftu. Rafinerie mohou při omezené nabídce požadovat vyšší marže a nedostatek se následně promítá do cen na velkoobchodním i maloobchodním trhu. „Hlavním důvodem vysokých cen je nedostatek rafinačních kapacit, primárně to zasahuje naftu, je to globální problém. Pětinu nafty si v Evropě musíme dovážet,“ uvedl pro ČT analytik Jiří Tyleček.
Evropa je na dovozu dieselového paliva dlouhodobě závislá. Problém se proto netýká pouze Česka. Jakmile se zhorší dostupnost nafty na evropském trhu, projeví se to i na českých čerpacích stanicích.
Česko není v palivech soběstačné
Česká republika navíc není schopná pokrýt svou spotřebu pohonných hmot pouze vlastní výrobou. V prvním pololetí letošního roku pokryl dovoz více než polovinu domácí spotřeby. Paliva se do Česka dovážejí především z Německa, Rakouska a Slovenska.
Výrazně více se pak dováží nafta než benzin. To zvyšuje citlivost českého trhu na vývoj v zahraničí a současně omezuje prostor pro to, aby stát mohl domácí ceny ovlivnit pouze prostřednictvím tuzemských rafinerií.
Mohlo by vás zajímat
Do konečné ceny navíc významně promlouvají spotřební daň a DPH. Samotná cena ropy nebo marže rafinerií proto tvoří jen část toho, co řidič nakonec zaplatí u stojanu.
Drahá nafta zdražuje i zboží
Růst cen pohonných hmot se neomezuje jen na peněženky motoristů. Nafta je zásadní pro kamionovou dopravu, zemědělství, stavebnictví i zásobování obchodů. Dražší přeprava znamená vyšší náklady na dopravu surovin a výrobků.
Ty se postupně mohou promítnout do cen potravin i dalšího zboží. Pohonné hmoty tak vytvářejí další proinflační tlak. Zvlášť citlivý je potravinářský průmysl, kde se náklady na dopravu objevují prakticky v každé části dodavatelského řetězce – od dovozu surovin přes výrobu až po rozvoz do obchodů.
Havlíček připouští návrat cenových stropů
Vzhledem k aktuálními vývoj již vláda začíná měnit i svůj postoj k regulaci cen paliv. Ještě v létě kabinet regulaci ukončil a další zásah nepovažoval za nutný. Nyní ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček připustil, že stát může cenové stropy znovu zavést, pokud bude růst pokračovat.
Vláda chce podle něj situaci vyhodnotit v příštích dnech a sledovat také vývoj v okolních zemích. Konkrétní podobu případné regulace zatím kabinet neoznámil. Ve hře může být opět omezení marží, případně další zásahy do trhu.
Důvodem ke změně postoje je především rychlost současného zdražování. Pokud by nafta překročila v průměru 50 korun za litr, tlak na vládu by ještě zesílil.
Rozhodne ropa i rafinerie
Další vývoj bude záviset hlavně na ceně ropy a situaci na evropském trhu s rafinovanými palivy. Ropa se nyní obchoduje kolem 107 dolarů za barel a napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu ohledně dalších dodávek.
Analytici proto zatím s výrazným zlevněním nepočítají. Největší riziko představuje nafta, jejíž cena může podle jejich odhadů překonat padesátikorunovou hranici i v celorepublikovém průměru.
Pro vládu tak přichází rozhodování, zda rostoucí ceny dál ponechat trhu, nebo znovu zasáhnout. Ještě před několika týdny regulaci odmítala, nyní už připouští, že cenové stropy mohou být znovu na stole.
